Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Červenec 2015

Když je venku hic .......

13. července 2015 v 19:46 | já |  Moje psaní
Léto, léto mé!
Ty mě snad chceš zničit, nebo, alespoň potrápit! Vedra nad 30 stupňů, která se minulý týden vrhla na naše území byla hrozná.
Kde jsou ta léta, kdy člověk mohl sedět venku s hlavou pod stromem a nohama na sluníčku. Dneska to nejde. Slunce pálí tak urputně, že si připadám jako uzenka na grilu. Po zádech mi teče pot a vlasy, které jsem si večer umyla, se změní na mastné dráty, po jediné cestě do obchodu.
Nejlépe mi bylo v dolní kuchyni, jež je obrácena k severu a kam sluníčko nesvítí. Pokračovala jsem v dopisování rodokmenu, třídění fotek a studiu historie našeho města. Zjistila jsem, že pomalu můžu doma zřídit muzeum. Hledám ve starých dokumentech odpovědi na otázky, na něž se už nemám koho zeptat. Pomaličku, střípek po střípku se přede mnou rozkrývá život mých předků i celého města. Je toho hodně, co bych ještě chtěla stihnout, hodně, co bych ráda objevila pro své syny, aby jednou nemusela, stejně jako já litovat, že se na to, či ono neptali, dokud bylo koho.
Takže, díky vedru, které nedovolí nic jiného než odpočívat doma, snad své nekonečné dílo dokončím.