Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Červen 2015

Mám jeden sen

5. června 2015 v 22:39 | já |  Moje psaní
Mám jeden, dost velký sen!
Mám jej už velmi dlouho, stále na něj myslím a z rodiny o něm nikdo neví! Je sice asi nesplnitelný, ale kdo by rád nesnil.
Stačilo by kdyby ......!
A jsme u něj zase! U koho? No, přece u toho blbého "bycha" ! Jistě ho všichni znáte, že? Já bych, kdybych...
Kdybych, tak bych...!
Jak to zařídit, aby nás pro tentokrát vynechal? Jak na něj vyzrát?
Jedna rada by tady byla! Jít na věc přímo, nekličkovat a dlouho nepřemýšlet. Věřit v sebe, své schopnosti. Mezi lidmi se rozmáhá jakási pohodlnost a ohánění se tím "bychem". Spoléhání se na druhé, na stát, a co je nejsmutnější, hlavně u mladých,
na rodiče. Jistě je znáte i ze svého okolí. U nich těch "bychů" najdete nejvíc, oženil by se, kdyby potkal tu pravou. Kdyby opustil rodiče, co by si počali! Je bez práce a nemůže ji najít, kdyby žil jinde, tam by to bylo jiné. A tak sedí a vzdychá, sedí s kamarády a bychové lítají kolem a odehnat je nejde.
Tak se kolem nás děje to, co se děje, fronty na pracáku neberou konce, rovněž na sociálce je natřískáno! Pomalu začínám mít dojem, že žiju v zemi neschopných invalidů, pohodlných lenochů a vyscánků, kteří bez bycha dokážou jen krást, podvádět a dělat, druhým ze života peklo.
A tak sen, zůstává stále jen snem!