Pět kruhů
12. února 2014 v 18:58 | já | Moje psaníKomentáře
Topení až u stropu, ano Rusko je Rusko, s tím nic nenaděláme. Jarka vzpomněla jedno heslo, které jsme měli dočista pod kůží a tak já přidám ještě jedno, které mně občas zazní v uších. Sovětská žena, náš vzor. To bylo napsané na oknech v šalinách. Zdravím po delší době. Nějak těch odkazů na oblíbené stránky mám moc a nestíhám pro samé ruční práce pravidelně obíhat..
Občas sem zajdu, někdy napíšu, tak i dnes...
Jistě, je to široké téma, na které bychom se mohli podívat z mnoha úhlů. Předem napíšu, že tohle neberte jako zastání pořadatelské země, ale i tak... Každá země má něco, tak připomenu jiné heslo nebo pořekadlo: "Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde." Asi typická česká vlastnost, než bychom pochválili nebo vyzvedli to dobré, aspoň snahu (vždyť vidíme, že ne vždy se daří), raději se pitváme v zahrabaných vojácích atd. Já bych se zaměřila spíš na to, že se pořadatelská země snaží zprostředkovat jiným třeba tu poušť, polární pustiny, vesmír... Zkrátím to. Kdyby se OH konaly v Číně, také velké zemi, tam by se asi taky "něco" našlo. A co u nás, je všechno OK? Zahraniční kameraman nebo zpravodaj by jistě vyhrabal něco, čím by nás zostudil (kdyby chtěl). Mysleme pozitivně. Ať žije olympijská myšlenka. Tohle přece Pierre de Coubertin chtěl, ne?
Ta poslední replika mi připomněla heslo, že Rusko je země, kde zítra již znamená včera. ;-))
Dnes už jsme vstoupili i do hokejových utkání a to asi přivede před televizní obrazovky i ty, kteří do teďka nekoukali. Škoda, že to šest minut před koncem na výhru nevypadá...