Strašit děti se nemá, ve všech knihách o výchově dětí se o tom píše velkými písmeny! Učili nás to ve škole, na všech přednáškách psychologové zvedali prst do výšky a upozorňovali na škodlivost tohoto jednání. Vytváří prý z dětí bojácné, nesamostatné osoby, podléhající jakémukoliv pocitu ohrožení a strachu. Historie nám všek určitě odpovídá opačně. Kdyby se všechny děti v dávné minulosti bály temnoty, divných zvuků a stínů, určitě by lidský rod nepřežil. Všechny staré pověsti, ságy a vyprávění obsahují příběhy o tom, jak na nás útočí zlo ze všech stran a jak jenom ti nejlepší a nejodvážnější dokáží osvobodit ostatní, zlomit moc čarodějů, rozdat si to se čtrnáctihlavou saní, ba i se samotnými bohy.
Vědoma si toho, nebála jsem se i já občas používat různé strašáky na své děti. Tak jsme po vzoru mé babičky, měli ve skřínce, kam se schovával cukr, malé strašidýlko Cukýrka, který dětem při nedovoleném oteření dvířek, přivřel prsty. Na plotýnkách elektrického sporáku bydlel zase Pálínek, který byl svému jménu zcela věrný. Takových strašidýlek byl plný dům a jeho okolí.
Mnohé z těchto jmen už děti zapomněly a dnes neví, o čem tady píšu. V postýlkách byly děti hlídány dobrým šotkem Hajínkem a na zahradě byla dobrá víla Pískulka, kterou jste mohli jenom slyšet, ne však vidět.
Všechny tyhle pomůcky zabíraly jen na ten nejranější věk, tak do čtyř let. Pak už jsme je nemuseli volat a pomalu je nechali zmizet. Jedno strašidýlko však ne a ne odejít. Bydlelo na rohu naší a sousední ulice, ve starém domě a jemnovalo se Hadrbolec. Kdykoliv si starší z chlapců postavil hlavu, že tohle teda ne, zvláště v době kdy děti nejčastěji vzdorují a snaží se prosadit své "já", stačilo jenom pronést jeho jméno a byl klid. Nositele toho jména jsme nikdy neviděli, ale asi bylo takovou hrozbou jít bydlet do toho malinkatého starého domečku, který byl zarostlý a pustý.
Je s podivem, že toto strašidlo si děti zapamatovaly až do dospělosti.
Nedávno jsme se synem pospíchali někam do města, právě kolem tohoto domu. Najednou se zastavil a říká "Mami, tady bydlel ten Hadrbolec, že?" Má dobrou paměť!!!
Kdybych neznala naší milou a usměvavou herečku Hadrbolcovou, taky by mě to jméno, se souvislostí se zpustlým domen, vystrašilo. :-) Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem naše kluky něčím strašila, až s nimi budu mluvit, zeptám se jich, třeba na něco vzpomenou.