Když přijeli a všude zavládl klid, rozezněly se zvony a u vozu, jež byl plný posbíraných věcí (kol, šicích strojů, hodin a jiných neznámých věcí), pofrkávala klisna s malým hříbětem. Večer když přijeli celí schvácení, sotva stálo na nohou, teď však plné elánu poskakovalo kolem. Klisna jíž bránila krátká oprať neklidně otáčela hlavu a svým frkáním hříbě usměrňovala. Městem zavládl klid a mír, všichni se usmívali a byli šťastní, že se konečně dočkali. Najednou vzduch prořízlo zlověstné zasvištění a do trávy vedle koní dopadl kus šrapnele. Klisna se vzepjala na zadních, hříbě odběhlo daleko od vozu. Když se vrátilo, našlo ji ležet bezmocnou, v pampeliškami rozkvetlé trávě. Oči, které už nic neviděly pomaloučku ztrácely lesk a z rozervaného břicha se ven dralo cosi nechutného. Hříbátko tlamou drcnulo do své matky a pak smutně odběhlo za vůz.
Bylo 6.5.1945 a spolu s klisnou usmrtil tento minometný granát tři ruské vojáky, kteří spokojeně odpočívali na voze. Ani se nestačili probudit! Konečně byl mír a tohle snad byly ty úplně poslední oběti u nás ve městě!
Bylo 6.5.1945 a spolu s klisnou usmrtil tento minometný granát tři ruské vojáky, kteří spokojeně odpočívali na voze. Ani se nestačili probudit! Konečně byl mír a tohle snad byly ty úplně poslední oběti u nás ve městě!
Je hrozné přečkat všechny válečné útrapy a umřít, když je konec války na dosah.
Ale na mnoha místech, takto na poslední chvíli, ještě umírali lidé. :-(