close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Filmový meloun

12. května 2012 v 23:20 | já |  Moje psaní
Léto se rozhořelo na plno, sálající ulice a domy se stávaly hotovým peklem. Kdo mohl zmizel pryč z města, vzal s sebou vše živé. Zrovna včera jsem viděla sousedy, jak odjížděli s malým Jeníčkem i jejich trpasličím pudlíkem někam pryč. Náš starý činžák se pomalu a jistě vyprazdňoval, odjeli Hanákovi, Zemanovi i Jetelinovi, pro Milerova dvojčata si přijela babička odněkud ze Strakonicka a Hela, moje největší kamarádka, zmizela na skautském táboře. Chodila jsem pustými chodbami a opatrně naslouchala u jednotlivých dveří, zda je ještě někdo vůbec doma. Letošní letní prázdniny zůstáváme s bráškou doma, jelikož si tatínek zlomil nohu a leží v nemocnici a maminka bez něj nechce nikam. Strejda Milan se nabízel, že si nás vezme na chatu oba, ale nakonec odjeli pouze s malým bráškou. Já zůstala v celém domě sama. V televizi nic zajímavého nedávají jako každoročně v létě, knihovna má dovolenou, do kina se mi nechce, tak se dokonale nudím.
Je skoro poledne a nikde není ani živáčka. Upřeně jsem se zaposlouchala do ticha, když jsem zaslechla hrčet výtah. Kukátkem jsem obhlížela chodbu a na stupnici, která je rovnou naproti našich dveří jsem sledovala, kam neznámý ve výtahu dorazí. Když světlo zhaslo na číslici 6, uvědomila jsem si, že tam bydlí Večerkovi, u nichž zrovna vloni byl na návštěvě takový docela príma kluk. Kdyby to tak byl on, to by bylo príma, pomyslela jsem si a vyběhla jsem po schodech do šestky. Nikde nikdo, výtah už zase hrčel dolů a na konci chodby stála velká dřevěná bedna. Uvnitř bylo asi deset melounů, krásně zelených. Chvíli jsem stála na chodbě a čekala, jestli se někdo neobjeví. Nic, všude klid. Vtom opět bouchly dveře od výtahu a ten se rozjel nahoru, proto jsem vyběhla o pár schodků nahoru a dívala se, kdo se objeví. Trvalo to dost dlouhou chvíli, než se výtah otevřel a z něj se vyhrnula spousta lidí s nějakými tyčkami, světly a kamerami. Chodba byla najednou plná lidí, všichni něco povídali, jeden mužský, asi režisér, ukazoval dvěma klukům a jedné holce, kam si mají stoupnout. Bednu s melouny otevřeli, slečna vytáhla velký nůž a začala melouny krájet na díly, ty skládala na jakýsi podnos a na povel je podávala těm hrajícím dětem, Ty stály, něco si povídaly, kousaly do melounu a pomalu se procházely po chodbě. Na povel pak po sobě začali těmi melouny házet! Panečku, to byla najednou celá chodba červená . Krčila jsem se na schodku, abych také něco nechytila, a se zájmem jsem sledovala natáčení. Všechno se několikrát opakovalo a pan režisér nebyl stále spokojen, tu někdo mluvil potichu, pak zase hodili meloun dřív, než měli. Po několikerém opakování se konečně ozvalo hlasité "Děkuji, končíme!" Pán v bílé čepici se protáhl a nahlédl schodištěm nahoru. I když jsem se skrčila, myslím, že mě uviděl. Usmál se a pak někomu cosi pošeptal. Vykročil i s ostatními chodbou ke kabince a opět zamyšleně stál. Výtah pomaloučku odvážel herce a techniku dolů, objevily se slečny s kbelíky a metlami a začaly uklízet červenou chodbu. Postupně uklidily veškerý nepořádek, dřevěnou bednu, z níž vyndaly poslední meloun, položily jej na okenní parapet a zamířily výtahem dolů. Ještě několikrát dole kleply dveře a domem se rozhostilo ticho. Opatrně jsem sklouzla ze schodiště, vzala obrovský meloun a sjela dolů. Byl můj a já jsem se cítila hrozně šťastná. Dostala jsem meloun, který měl hrát ve filmu! To až budu vyprávět našim, tak mi to určitě nebudou chtít věřit.
Když se vrátila mamka z nemocnice a uviděla obří zelenou kouli, usmála se a rozkrojila ji na dvě poloviny. Byl sladký a úžasně dobrý. Holt, byl to meloun z filmu!!!
 


Komentáře

1 Pouli | Web | 12. května 2012 v 23:27 | Reagovat

Já bych taky někdy chtěla být svědkem natáčení.

2 Jarka | Web | 13. května 2012 v 8:55 | Reagovat

Tak to bylo lepší než odpoledne s knížkou i lepší než návštěva kina, vidět, jak se rodí film musí být skvělý zážitek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama