Každý máme někde místo, kterému říkáme domov!! Každý z nás to slovo velmi dobře zná.
Každý má svůj domov! Někdo bydlí v přepychovém sídle, hlídaném ochrankou, jiný miluje samotu a svůj domov si vybuduje někde o samotě, jsou i tací, kteří mají svůj dům na vodě v houpajícím se hausbotu. Lidé mající jenom několik drobností, které s sebou nosí po ubytovnách, mají domov také, ale nesmí se tam vrátit. Jsou vyhozeni bývalým partnerem, příjdou o něj díky podvodníkům a dluhům, některé lidi připraví o domov příbuzní.
Když jsem tuhle potkala jednoho takového tuláka, bezdomovce či jak jinak se těmto lidem říká, všimla jsem si jeho dvou igelitek, nacpaných k prasknutí. Šel, či spíše vlekl se s nimi po cestičce kolem místního potoka. Občas zakašlal, přetřel si rukávem pod nosem a vlekl se dál. Napadlo mě, že si vlastně svůj domov, celý domov nese v těch taškách. Smutný osud!
Tento týden jsme měla u nás na návštěvě slečnu, o níž jsem několikrát psala. Jelikož dům, v němž naposledy bydleli, musel opustit i její bratr, byli jsme u něj pro některé její osobní věci. Nechtěla jsem jít dovnitř a čekala na ni a syna venku v autě. Netrvalo to dlouho a objevili se ve vratech. Kluk nesl větší přepravku, ona dvě igelitky a malý kufřík. To bylo všechno, co jí z domova zůstalo. Doma jsme věci vyprášili, většina z nich byla delší dobu na půdě, co se dalo jsem hodila do pračky a zbytek jsem uložila na volné místo ve skříni. Když Bára večer odjela do Klokánku, nechala celý svůj domov v mé skříni. Všechny své vzpomínky, všechno co má a měla ráda, zůstalo naskládané ve dvou taškách. Daleko víc milých věcí se však díky několikátému stěhování poztrácelo, většinu věcí rozprodali, aby bylo na živobytí. Hračky, které dostala od otce, či babičky, vzpomínky na školu, prázdninové výlety a návštěvy zůstaly jenom na několika fotografiích v dětském kufříku.
Je to hrozné, když si představím, kolik máme každý věcí, bez nichž se neobejdeme, které by nám chyběly a bez nichž si nedovedeme život představit!
Domov, je pro mě moc důležitá věc. Je to zázemí, kde mám pocit jistoty. Vůbec si nedokážu představit, že bych svůj domov nosila ve dvou taškách, takle si domov nepředstavuji, ale hodně lidí takto dopadne. Seš moc hodná, že té slečně pomáháš a dáváš ji ten tolik potřebný, pocit jistoty. Určitě je vděčná, že tě má.