Chůze po schodišti vedoucího na věž je obtížná, nohy se třesou a ruce hledají oporu. Šátrají po stěnách a jako záchranu se chytí studeného madla. Točí se kolem dokola jako had a zaručuje člověku bezpečný výstup. Když vyjdete až na plošinu vysoké rozhledny a pokocháte se pohledem po krajině, všimnete se mříže, která spolu se zábradlím zdobí vstupní dveře.
Krásná kovářská práce vás míjí při cestě dlouhou hradní chodbou, na stěnách se odráží blikající světlo z několika svítilen, nádherně ozdobených kroucenými lístky a jako uhel černými růžemi. V obrovské černé kuchyni pozorný návštěvník objeví desítky, ba stovky dalších předmětů, které vyrobily šikovné ruce dávných kovářů.
Toto černé řemeslo pochází z dávné minulosti.
Jedná se o specifické, některými znalci nazývané pravé, řemeslo. Hlavním požadavkem byla funkčnost, proto se vesničtí kováři zaměřili na zemědělské náčiní, jeho údržbu a výrobu. Lze tvrdit, že v Evropě se kováři zabývající se řemeslem na vesnici vyčlenili v průběhu 14. století. V této době se kovářská díla rozdělila na tzv. kovářská díla bílá (výroba a údržba nářadí) a kovářské dílo černé (podkovářství a kovářská práce na vozech).
Toto kovářství neprocházelo téměř žádným vývojem, respektive vývoj byl závislý na vývoji zemědělství. Přesto i zde kováři vytvářeli díla se snahou o zdobnost a snažili se určitým způsobem napodobovat moderní styl. V českých zemích se velká část kovářů neuživila pouze kovařinou a měla ji jako doplňkovou činnost k hospodaření na svém statku. Navíc většina větších statků, měla i malou výheň a drobné opravy si tak tito zemědělci dělali sami. Poměrně specifickým prvkem byly obecní kovárny, které obec pronajímala kováři. Z tohoto pronájmu plynuly jisté výsady a jisté povinnosti.
V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem, díky zániku mnoha oborů, navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář dělal veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a díky nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.
Kovářská práce je krásná a inspirující, ale zároveň težká a vysilující. V dnešní moderní době však nezanikla a nezanikne.
V naší rodině jeden takový šikulka je, je mladý a perspektivní. podívejte se - http://www.kovarna.info/


Jako pro malou holku, pro mě byl kovář ten, co dával koním podkovy a pak jsem ho ještě znala z pohádek, jako člověka, který vyrábí meče a jinou válečnou zbroj. Vůbec jsem si s tímto řemeslem nespojovala všechno to krásné co se dá ze železa vyrobit. Kováři, jsou spíš umělci. Mrkla jsem v odkaze do galerie a viděla moc krásné věci.