Našla jsem starý dopis. Obálka silně ušpiněná, pokrčená, adresa ještě částečně čitelná. Známka zmizela docela. Co teda s dopisem? Mám si ho přečíst a předělat do čisté obálky a odeslat,? Určitě na něj někdo čeká! Nebo jej nečíst a vložit do obálky s notickou, že jej odesílám, jak jsem jej našla? A nebo jej mám zahodit a nedělat si zbytečné starosti.
Dlouho jsem převracela špinavou obálku v ruce, pak jsem ji strčila do tašky a pokračovala v procházce. Hlavou se mi honí myšlenky o právě nalezené obálce. Netrpělivostí jenom hořím. Rozhodla jsem se jej otevřít a podle obsahu usoudím, jak s ním dál naložím.Zasněžená cestička se zvolna stočila k mostu a já se vydala nazpět. Procházka mi docela prospěla, čerstvý větřík mezi stromy nebyl nikterak nepříjemný, dobře se dýchalo a sněhová vata, padající ze shora, sedala na všechno kolem. Nádhera!
V bytě bylo příjemně teplo, synátor s polovičkou řešili jakýsi neodkladný problém kolem PC, tak jsem si uvařila kávu a zalezla do svého pokoje. Obálka, kterou jsem položila na topení, krásně uschla a trochu se zkroutila. Ze stolu jsem vzala nůžky a otevřela dopis. Rozložila jsem si ho na stůl, vzala brýle a zvědavě začala číst!
Milí doma!!!
Mám se dobře! Včera jsem se vrátil z té nechtěné dovolené. Trvala hodně dlouho a mě se po vás docela stýskalo. Chlapi mi včera říkali, abych se hned nehlásil domů, ale mě to nedalo. Vím, že jste nebyli rádi, jak jsem dopadl, ale už se stalo. Věřím, že tahle zkušenost mi v životě prospěla. Tenhle dopis píšu na nádraží v Bystřici, kde jsem si přijel hledat nějaký podnájem. Je to hodně daleko od všeho toho zlého, nikdo mě tady nezná a taky mě tady nezvaní kamarádi nenajdou. Začnu tady od začátku a jinak. Jakmile si najdu byt a práci, dám vědět. Tohle je jenom první nádech svobodného světa.
Mějte se moc krásně, vánoce prožijte v klidu a ten další rok začněme všichni s přáním toho nejlepšího a dobrého.
Brzo se ozvu
Z.T.
Dočetla jsem a slza mi tekla po zváři. Co říct na tento dopis, byl už špatně čitelný a datum na něm bylo prosincové. Jak se dostal do parku pod hromádku listí a sněhu, nevím. Možná jej pisatel nakonec neodeslal a zahodil, možná ho vytřepal z kapsy. Také se mohlo stát, že nějakým způsobem odletel pošťákovi při vybírání schránky, která je nedaleko. Ať už to bylo jakkoliv, vzala jsem novou obálku, přepsala adresu a vložila do něj dopis. Na malý lístek jsem napsala dnešní datum a že jsem dopis našla v parku. Ještě známku a zítra poputuje do schránky. Tentokrát určitě dojde a možná jedna rodina bude mít opožděný dárek k Vánocům.
Hadi, to je neuvěřitelná příhoda. Tomu člověku nebylo lehko, i když musel být šťastný, že se vrátil do svobodného života. Je moc dobře, že jeho rodina dostane ten dopis. Je možná dobré, začít nový život daleko od starých kumpánů, ale taky je dobré, moct se opřít o svou rodinu.