Právě skončil televizní pořad Příběhy slavných - Martin Štěpánek. Docela zajímavé vyprávění rodinných příslušníků, známých a kamarádů, herce, jehož znal snad každý. Stejně jako jeho tatínka Zdeňka, sestru Janu i bratra Martina. Celá dynastie skvělých herců. Právě ukázky a fotografie v tomto pořadu ve mě vyvolaly jednu dávno zapomenutou vzpomínku.
Byla jsem docela malá, když režisér Vávra natočil husitskou trilogii a jen o něco větší, když se film promítal. Husité byli pro nás ve škole hrdinové, kteří bojovali za správnou věc a nám byli dáváni za vzor. Zdeňka Štěpánka v oněch filmech jsem ale ráda neměla, působil na mou duši jaksi nepatřičně tvrdě a neústupně. Po nějaké době jsme byli se školou na výlet v Praze, na výlet, jenž měl předem připravená zastavení, návštěvy a prohlídky s historií svázaných budov a míst. Mimo jiné jsme jeden den byli na Malé Straně. Učitel nám s nadšením vyprávěl o všech domovních znameních, o lidech, s nimiž je ta která budova spjata, o koutech, k nimž se váže nějaká pověst nebo zajímavý příběh. Bylo to zajímavé a my poslouchali jen do doby, než někdo dost hlasitě křikl - "Tam je Jan Žižka!" Všichni jsme se otočili ve směru, kam všímavý spolužák ukazoval. Všichni jsme hledali obraz nebo sochu, ale nic takového jsme neviděli. Jenom po chodníku proti nám kráčel starý muž. Rovným a pevným krokem si to mířil přímo k nám, usmál se na nás, pokynul na pozdrav a kráčel dál. Mistr Zdeněk Štěpánek, představitel mnoha filmových rolí se nám ztratil tak náhle, jako se objevil. Ještě nějakou chvíli jsme stáli a dívali se za ním.
Až dnes jsem se dozvěděla, že tam na Malé Straně bydlel, možná, že právě vyšel z domu, nebo se tam vracel. Vidím ho jako dnes! Byli jsme rádi, že máme takový zážitek a budeme mít o čem doma vyprávět.
Pravda, dynastie Štěpánků to se rovná PÁNI HERCI! Já mám moc ráda paní Janu, ta je přímo kouzelná a stále!