Vidět Ježíška na vlastní oči, zahlédnout jej alespoň koutkem oka, když chystá naše dárky, to bylo přání jistě každého z nás. Stejná touha bývala i v dušičkách našich rodičů a prarodičů, jak mi nejeden z vás určitě potvrdí.
Někdo si natáhl budík na skoré jitro, aby mu nic neuniklo, jiný zase toužebně vyhlížel dárkonosiče celý zmrzlý, sedící na parapetu okna. Jeden známý mi vyprávěl, že přišel na nápad nasypat na podlahu v pokoji skořápky od vajec, které pod každým krokem praskají, jiný pověsil nade dveře zvonkohru.
Jeden z našich společných známých byl ale nejoriginálnější. Večer, když celý dům utichl, opatrně vyskočil z postele, vzal si deku a opatrně si ustlal přímo pod krásným nazdobeným stromečkem. Měl dlouhou chvíli, tak občas natáhl ruku pro čokoládovou figurku, kterou schroupal a po chvíli čekání usnul. Spal jako zabitý, a když se ráno probudil obklopen hromadou dárků, nevěřil vlastním očím. Dárky jsou tady a Ježíška zase neviděl. Jelikož ještě nikdo nebyl v pokoji, opatrně se vysoukal a zamířil do svého pokoje. Rodiče si z něj dlouho dělali legraci, že hlídal, ale neuhlídal.
Proto se rozhodl pro jinou taktiku. Další předvánoční čekání si vylepšiil jakousi sítí nitek a provázků, které namotal od nohou stolu, k radiátoru, dvakrát se otočil kolem stromku, pokračoval ke klice u dveří, pak k oknu a skříni. Tam si ustlal a se šňůrkou v ruce spokojeně usnul. Tentokrát však měli rodiče práci trochu ztíženou, není divu, proplétat se mezi provázky a nezakopnout, tiše jako myšky uložit dárky pod stromeček a nevzbudit spícího pozorovatele.
Ten se opět ráno probudil a svým očím nevěřil! Jeho provázková past byla neporušená a dárky zase na svém místě.
Další rok už se do vyhlížení Ježíška nepustil, spolužáci mu prozradili, jak to vlastně s těmi dárky je.
Po jeho vlastních zkušenostech jej proto nepřekvapila jeho dcerka, která ve snaze vidět Ježíška na vlastní oči nechala celou noc otevřené okno a v mraze čekala, zda Ježíšek najde jejich okno.
Samozřejmě, že je našel a našel i okénka a stromečky všech, kdo v něj věří a čekali na své dárečky!

Jó, to byly krásné časy, kdy jsme věřili, že dárky nosí Ježíšek.
Myslím, že je to pro každého človíčka, ten nejkrásnější čas a v té době jsou Vánoce nejúžasnější.