close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bitva u Slavkova

3. prosince 2011 v 23:46 | já |  Zaujalo mě

Více než osm tisíc diváků sledovalo v sobotu rekonstrukci historické bitvy u Slavkova. Neodradilo je ani nepříznivé počasí a chladno. Letos vojenské kluby divákům předvedly vrcholnou část střetnutí tří armád, kdy francouzské šiky císaře Napoleona na Prateckém kopci porazily rakouské a ruské vojenské brigády. Bojové scény u Slavkova připomenuly 206. výročí bitvy.
Skutečná bitva proběhla 2. prosince 1805. Přestože francouzský císař řídil úvodní fáze bitvy z návrší Žuráň (286 m n. m., dnes v katastru obce Podolí v okrese Brno-venkov) a František I. s carem Alexandrem měli svůj hlavní stan zřízený v Křenovicích, nazval francouzský císař bitvu podle Slavkova, vzdáleného od centra bojiště zhruba 9 km. Údajně proto, že na slavkovském zámku den před bitvou nocovali oba spojenečtí panovníci, ale snad i na počest zámku samotného, jelikož na Napoleona, který se zde ubytoval 4. prosince, učinil velký dojem.
Návrší Žuráň nedaleko někdejší císařské silnice z Brna do Olomouce je ve skutečnosti uměle navršenou mohylou z období stěhování národů. Jde o jednu z nejznámějších a zároveň historicky nejcennějších lokalit slavkovského bojiště. Žuráň byl na začátku bitvy velitelským stanovištěm francouzské armády. V blízkém zájezdním hostinci "Pindulka" povečeřel večer před bitvou se svým doprovodem císař Napoleon I., který také později nakrátko ulehl v provizorní chatrči u nedalekého kamenolomu. V průběhu noci obdržel zprávu o taktickém záměru spojenců pro následující bitvu, kteří hodlali obklíčit francouzskou armádu z jihu, odříznout jí únikovou cestu k Vídni, odkud očekávala posily, a zatlačit ji směrem k Českomoravské vrchovině. Obchvat Francouzů zprava měl pak v severní části bojiště provést sbor generálporučíka Bagrationa. Na tento záměr spojenců reagoval Napoleon geniálním protiúderem středem fronty na stanoviště hlavních sil spojenců na Prateckém návrší. Uskutečnění tohoto manévru, nazývaného "lví skok", předcházelo ještě před rozedněním soustředění silné úderné sestavy v mlhou skrytém údolí říčky Roketnice mezi Žurání a Prateckým návrším. Po osmé ráno, když už vyšlo nad horizontem Prateckých výšin pověstné slavkovské slunce, le soleil d´Austerlitz, a po poslední krátké poradě se svým štábem vydal Napoleon na Žuráni veliteli IV. sboru maršálu Soultovi povel k rozhodujícímu útoku na pozice spojenců. Úspěšný útok na Staré vinohrady a Pratecké návrší vytvořil předpoklad k celkovému vítězství francouzské Velké armády ve slavkovské bitvě. V roce 1930 byl na Žuráni jako připomínka slavného vítězství za přítomnosti československé a francouzské generality - jako výraz tehdejších úzkých československo-francouzských vztahů - odhalen kamenný památník s plastickou mapou znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 4. prosince 2011 v 11:11 | Reagovat

No panečku. Rekonstrukci bitvy sledovalo na 8tisíc diváků.
Kdybych bydlela blíž, asi bych si takovou podívanou taky nenechala ujít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama