close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Prosinec 2011

Trocha legrace nezabije

19. prosince 2011 v 23:13 Anekdoty
Úvaha o úloze starších žen v reklamních spotech:

NĚKDY SI ŘÍKÁM, ŽE NEJHORŠÍ NA SVĚTĚ JE BÝT ŽENA STARŠÍ 50 LET.

MLADŠÍ HOLKY VESELE MENSTRUUJÍ S TAMPONY OB A VLOŽKAMI ALWAYS. MEZI TENISEM V BÍLÝCH KALHOTÁCH A PŘELÉVÁNÍM MODRÉ TEKUTINY SI SEM TAM PŘEPEROU NĚJAKÉ TO PRÁDÉLKO V ÚPLNĚ NOVÉM PRACÍM PROSTŘEDKU TIDE. KDYŽ MÁ TAKOVÁ NYMFA HLAD, TAK SI DÁ JOGURT S 0.1 % TUKU DANONE, NEBO VÝBORNOU POLÉVKU "JAKO OD MAMINKY".
POKUD CHCE MLSAT, TAK JEDINĚ ČOKOLÁDOVÉ BONBONY TOFFIFE
A MERCI….SAMOZŘEJMĚ PO JAKKOLI VYSOKÉ DÁVCE ČOKOLÁDY NEZTLOUSTNE. MLADÉ DĚVČE JISTĚ NEZAPOMENE HODINY TELEFONOVAT SVÝM KAMARÁDKÁM SE ZARUČENĚ LEVNÝM TARIFEM OD OPERÁTORA XY. ÚSPĚŠNÝ DEN PAK ZAKONČÍ KOUPELÍ V RADOXU.

A MLADÝ KLUK? TEN MÁ PROGRAM JEŠTĚ PESTŘEJŠÍ! KDYŽ SE OHOLÍ
DOHLADKA S ŽILETKAMI GILETTE, TAK HNED SVOU HLADKOST VYZKOUŠÍ NA KOLEMJDOUCÍ KRASAVICI. PO DOKONALÉM OHOLENÍ SI VYRAZÍ SVÝM NOVÝM NISSANEM,TOYOTOU ATD... A OPĚT ZA DĚVČATY! PŘED OČEKÁVANÝM VÝKONEM POUŽIJE ANTIPERSPIRANT OLD SPICE A PO VÝKONU VYZKOUŠÍ TOALETNÍ VODU CROSSMAN. KDYŽ DÁ NA CHVÍLI HOLKÁM POKOJ, TAK JDE S KAMARÁDY NA PIVO. HLAD ZAŽENE U KFC A CHUŤ NA NĚCO SLADKÉHO ZASE TYČINKOU SNICKERS. VEČER PAK STRÁVÍ VE SPOLEČNOSTI SVÝCH PŘÁTEL A SKLENIČKY TULLAMORE DREW. KDYŽ MÁ MLADÝ MUŽ SVOJE DNY, DÁ SI JEŠTĚ NAVRCH FERNET.

TEĎ SE MRKNEME NA DĚDEČKY. TI UŽ SICE POUŽÍVAJÍ KOSTNÍ PREPARÁT PROENZI3 A LÉK NA PROSTATU, ALE SE ZARUČENÝM VÝSLEDKEM! KDYŽ UŽ MAJÍ POTÍŽE SE ZÁDY, TAK JE LEHCE ODSTRANÍ MASTIČKOU FASTUM GEL A PAK TO JDOU OSLAVIT SE SVOU MLADOU MILENKOU, NEBO PŘINEJHORŠÍM S VNOUČATY. NO, A KDYŽ JDE O OPRAVDU SENILNÍHO STAŘÍKA /KTERÝ V MLÁDÍ UZAVŘEL ŽIVOTNÍ POJISTKU/, TAK SI NA SKLONKU ŽIVOTA DĚDA JEŠTĚ ZALETÍ DO KOSMU NA VÝLET.

A JAK JE NA TOM BABIČKA?
POKUD JE VE SPOLEČNOSTI PŘÁTEL, TAK JÍ Z HUBY POŘÁD PADÁ PROTÉZA A BEZ LEPIDLA SE ANI NEZASMĚJE.. KDYŽ SI UVAŘÍ NĚCO DOBRÉHO, TAK MÁ POTÍŽE SE STOLICÍ A BEZ GUTALAXU SE NEVYKAJDÍ. PŘI PROCHÁZCE NA MOŘSKÉM POBŘEŽÍ BABKU TRÁPÍ ÚNIK MOČI A NEPOMŮŽE JÍ NIC. JEN MUSÍ NAVÍC NOSIT PAMPERSKY.
KDYŽ SI VEČER ASPOŇ TROCHU ZATANCUJE NA PARKETÁCH, TAK ZA TREST JE NUCENÁ VYTÍRAT PRONTEM PODLAHU AŽ DO RÁNA.
VĚRU, STARŠÍ ŽENY MAJÍ TĚŽKÝ ÚDĚL !

Odešel Člověk

18. prosince 2011 v 18:55 | Já |  Moje psaní
Smutný den! Zemřel člověk!
Mnoho srdcí se zarmoutilo a z četných očí zkanula nejedna slza.
Je to tak vždy, když se něčí život ukončí a zůstane po něm prázdné místo u stolu.
Zemřel občan Havel! Mnohými pomlouvaný, mnohými milovaný, ale přesto člověk. Věnujme mu vzpomínku a dopřejme mu alespoň v tom věčném spánku klid! Zaslouží si ho!!!

Člověk s velkým Č !

Václav Havel se narodil 5. října 1936. Politik, dramatik a spisovatel je jedním ze symbolů pádu komunismu a ve světě je znám i jako bojovník za lidská práva. V úřadu československého a posléze českého prezidenta strávil více než 12 let.

První novoroční projev Václava Havla v roce 1990

Co budete posílat vy?

16. prosince 2011 v 23:45 | já |  Moje psaní
Rozhodla jsem se, že po několika letech, kdy jsem své blízké i vzdálenější známé obesílala SMSkami s mnohdy stále se opakujícími vtipnýmy říkánkami o Ježíšku, Santovi a dárcích, udělám změnu. Omrzelo se mi to a letos jsem řekla dost. Nakoupím opět krásné barevné pohlednice a známky a jeden večer věnuji psaní adres a rozličných přání. V naší budce s novinami mi paní prodavačka nabídla tři druhy pohlednic. Nebyly špatné, ale nadšená jsem jimi nebyla. Nevadí, jdu stejně na poštu, tak se podívám tam. Určitě budou mít větší výběr. Neměli, v krabičce na pultě se krčily stejné tři obrázky jako u nás v trafice. Vzala jsem je tedy a rozhodla se najít ještě nějaká přání s obálkou, které pošlu do zámoří. Na náměstí máme krásné papírnictví, proto mé kroky zamířily tam. Neochotná prodavačka mávla rukou kamsi ke stojanu a se slovy, vyberte si, mě dala jasně najevo, že ji jakési hloupé pohlednice pramálo zajímají. Chvíli jsem stála a snažila se najít nějaké přání k Vánocům nebo k Novému roku. Nic, vůbec nic, jenom na jedné kartičce jsem našla nevýrazným písmem napsané - Nový rok 2012. Nic víc, nic míň. Obešla jsem celkem tři papírnictví a v kapse měla celkem pět obrázků, které splňovaly moje estetické představy.
Doma jsem je rozložila po stole a začala k nim přidělovat adresy. Tuhle s baňkou pošlu tetě, je už starší a moc nevidí, takže ji potěší, i když je barevně moc špatná. Barevného sněhuláčka na skluzavce pošlu kamarádovi, má malého klučinu, třeba se mu bude líbit a tenhle s třpytícím se vánočním stromkem zašlu Mileně do Polska. Ona také občas posílá nějaké takové a zřejmě si na ně potrpí.
Nešťastná jako šafářův dvoreček jsem si vzpoměla na své fotografie a začala se jimi probírat, třeba se najde nějaká, z níž udělám obyčejné peefky a ty pošlu všem ostatním v obálce.
Co vy? Posíláte také neustále neosobní SMSkové přání, telefonujete a ústně popřejete k Vánocům, nebo jste se vrátili k tradičním pohlednicím? Mnoho nás ale asi není, v dnešních zprávách říkala nějaká mluvčí České pošty, že vánoční pohlednice u nich na pobočce se denně dají počítat na desítky.
Škoda! Vždyť bývaly opravdu krásné, nemyslíte?



Něco z mé sbírky-

Už vím, proč není máslo!

15. prosince 2011 v 23:11 | já |  Moje psaní
Tak jsem se dneska dala do pečení, nachystala jsem si mouku, vejce, cukr, ořechy a šla do mražáku hledat máslo. Bác ho! Máslo nikde, ač je tam mívám v zásobě alespoň dvě, dnes tam nebylo ani jedno. Nic, řekla jsem si a rychle si natáhla sváteční rifle a vydala se do obchodu. Hledám, chodím, žadoním, máslo není. Z regálu se na mě šklebila jenom Zlatá Haná! Ne tuhle nechci, říkám si v duchu a šourám se domů. Vzpomněla jsem si na včerejší večer, kdy jsem v Novinkách.cz četla, že v Norsku nemají máslo, jak lidé zoufale jezdí do sousedního Švédska a jinam, aby mohli péci vánoční cukroví a hlavně aby mohli hubnout.
Spotřeba másla v této skandinávské zemi letos neustále roste. Svůj podíl na tom má mimo jiné obliba zvláštní tukové diety, která staví na nízkém obsahu uhlovodanů. Ve srovnání s loňským listopadem vzrostla poptávka po másle o více než 30 procent, což je důvodem prázdných regálů v obchodech.
Tak a je to i u nás ! Ale proč? Že bychom už také na tukovou dietu najeli? A jaká vlastně je? Tuková dieta funguje téměř na stejném principu jako nízkosacharidová. Tato dieta je založena na přiměřeném příjmu bílkovina a tuků s nulovým příjmem sacharidů. Výhodou této diety je to, že hubneme, i když jíme bůček s tatarkou. Ovšem nesmíme to s příjmem tuků přehnat, proto doporučuji 2g bílkovin/kg a 2g tuků/kg váhy, které chceme dosáhnout.
No vida, co se člověk na starší kolena nedozví.
Takže holky, až uvidíte, že někde mají máslo, neváhejte a berte ho po kilech! Prospěje to vašemu zdraví i postavě. Já se chystám zítra obejít všechny obchody a markety a koupím si ho alespoň 20kg! Potřebuju těch kil dostat dolů víc než dost!

Neznámé o Vánocích

14. prosince 2011 v 23:43 | ze starého kalendáře |  Co jsem četla jinde!
Kdy vlastně Vánoce, které se nezadržitelně blíží, začínají? Startují čtyři týdny před Štědrým dnem - tzv. adventem. Naši předkové si vánoční čas užívali, jak se patří. Práce už vesměs byla udělaná jak venku tak v chalupě, a proto si 22. listopadu užili poslední hudební zábavy - na Sv. Cecílii, která je patronkou muzikantů, aby pak nastal klid, čas přástek, svátečních příprav, a hlavně půstu.
Půst - neznamená, že by se měla držet hladovka, kdepak, to se naši předkové v tu dobu stravovali vlastně vegeariánsky, bylo zakázáno maso. vejce, mléko a sýr.
Sv. Barbora - 4. prosince - byl svátek, který se slavil velmi důsledně a slaví se i dnes. Věřilo se, že Barbora je taková osoba, která přichází v bílém hávu a rozdává dárky, hlavně ovoce a ořechy pro hodné děti. Do dnešních dnů tento svátek vešel jako den významný pro vdavekchtivé dívky. Větvička v tento den utržená nám o Štědrém dnu, rozkvete-li, řekne, zda se dívka do roka vdá. V některých krajích Barbora nadělovala dárky jako Mikuláš.
Předobrazem Mikuláše byl biskup z Myry v Malé Asii, který se narodil v roce 250 a byl údajně moc štědrý, spravedlivý a moudrý. Proto je považován za patrona šťastného manželství a také je patronem obchodníků.
Dnes už se málo ví, že Mikuláš nebyl jediným dobrodějem, který rozdával dárky. V některým místech se věřilo na Ambrože, který má svátek jeden den po Mikuláši. Jeho teritoriem byly hlavně střední Čechy, kde v dlouhém bílém rouchu a s černou špičatou čepicí procházel krajem a rozhazoval bonbony. Seběhnuvší se děti, které bonbony sbíraly, proháněl metlou.
Perchta je známá historická postava, tak se jmenovala paní rožmberského panství, která podle pověsti celá v bílém prochází v noci zámeckými chodbami. Byla také jakási přísná Mikulášova příbuzná, kde strašívala děti a vyčítala jim neskromnost a porušení půstu. Dárky však nenosila.
Vrtibába je jedna z postav, na niž se dnes už zapomělo. Moc krásy nepobrala, byla nosatá, samá kost. Chodívala s metlou a vyplácela. Měla několik názvů - Klovcová bába, Šťuchavá bába nebo také Štědrá bába. Když se na ni nikdo nedíval, položila za dveře dárky a rychle zmizela.
Ometačka - není moc hezké jméno a přitom to byla docela sympatická osoba. Chodívala v černém, vplížila se do domu, mlčky třikrát ometla plotnu, čímž jí i hospodyni požehnala.
Lucie noci upije - říká se odjakživa - i když je to trochu divné. 13. prosince není nejkratší den, přesto se Lucie slaví jako svátek světla, kdy půvabná dívka vejde do domu, vymete všechny kouty a nese si na talířku plápolající svíci.
Vánoční stromek je poměrně mladým vánočním symbolem, zmínku o něm najdeme v kronice města Brémy z roku 1570.
V Čechách a na Moravě se stromky začaly zdobit od počátku 19. století. Důležité je však i odstrojení stromku, které muselo být provedeno den po Třech králích, dřevo se pořezalo, hodilo do kamen a uvařilo se na něm něco dobrého. Nedodržení tohoto dne odstrojení znamenalo neštěstí pro celý dům.
Ježíšek přišel z Německa stejně jako stromeček.
Dárky, které dnes bereme jako důležitou sooučást Štědrého večera, původně vůbec Vánoce neprovázely. Poprvé se objevily až v 16. století, do té doby se dávaly k Novému roku.
První Betlém se objevil v Itálii v roce 1223, kdy Sv. František z Assisi, velký přítel zvířat, tehdy v lese postavil prosté jesličky, k nimž z jedné strany byl přivázán oslík a z druhé strany volek. Pozval vesničany a sloužil mši. U nás se první betlém objevil v roce 1562 v jezuitském kostele v Praze.

Tak trochu předvánoční

13. prosince 2011 v 23:19 | já |  Moje psaní
Probudila mě zima. Docela obyčejná kosa!!!
Protáhla jsem se a nakoukla z okna. Velký měsíc se koulel nad parkem a ozařoval prázdnou ulici. Sáhla jsem na topení a zjistila, že je právě pauza a topení je vypnuté. Otevřela jsem peřináč, vytáhla hřejivou deku a zabalila se do ní.
Houpací ušák na mě kývnul a já neodolala jeho náručí. Pomalu jsem se pohupovala a dívala se ven velkým francouzským oknem, když jsem ho uviděla.
V měsícem ozářené ulici se pohyboval malý človíček. Vypadal skoro jako skřítek, měl vysokánskou čepici se štítkem zakrývajícím skoro celý obličej. Opatrně našlapoval ve svých až příliš velkých botách a za sebou vlekl obrovskou tašku.
Pohyboval se opatrně ale rychle, hned jsem jej viděla nahoře na stromě, hned zase sjížděl po střeše a všude, kde byl, se objevovala stříbrná světýlka. Z radostí poskakoval kolem smrčku u sousedky, pak naproti v domě prolezl pergolou a zmizel na střeše garáže. Bylo to jako v pimprlovém divadélku.
Kdy jsem usnula, nevím, ráno, bylo studené a venku drobně mžilo. Nic nezvyklého jsem neviděla. To až večer, když se začínalo šeřit, se pomaloučku rozsvěcovala světýlka v oknech, na stromečcích v předzahrádkách a kolem dveří. Ulice je připravena na vánoční svátky.
Malý mužíček se činil!!!



Účesy!

12. prosince 2011 v 21:27 Co se mi líbí

Trošku upravená říkanka

11. prosince 2011 v 20:57 | došlo emailem |  Co se mi líbí

Polámal se mraveneček, ví to celá obora,
o půlnoci zavolali Hegerova doktora.
Doktor chrastil pokladničkou,
Drábek těšil, neplakej,
zaplatíš-li poplateček,
do rána ti bude hej.

Zaplatil mu třicet korun,
navíc ještě za předpis,
ráno skončil v nemocnici
takřka zralý na odpis.

Čtyři stáli u postýlky, Kalous si mnul ručičky,
peníze se jenom sypou do té naší ... kasičky.

Nedožil se mraveneček ani druhé hodiny,
stoupla prudce zadluženost celé jeho rodiny.
Poplatky za nemocnici, kremaci i rakvičku,
dokonale vyprázdnily tu mravenčí kasičku.

Neměli už mravenečci, z čeho by dál mohli žít,
poradil jim strejda Nečas, peníze si vypůjčit.
Sjednali si rychlou půjčku za necelou hodinu,
nadlouho pak zadlužili svou mravenčí rodinu.

Tímto končí ten náš příběh a co k tomu dodat víc,
za rok přišel exekutor, nezbylo jim vůbec nic.


Proč?

10. prosince 2011 v 23:32 | já |  Moje psaní
Zlomený stromeček ráno žaloval! Stál tam smutný, s vrškem ohnutým až k zemi. Kolem něj udupaná tráva, spousty papírů a petek. Vypadalo to, jako by kolem něj tančili neandrtálci svůj tanec plodnosti.
Lidé jdoucí ráno do obchodu pro pečivo jenom nevěřícně kroutili hlavou. Nepochopitelné, neodpustitelné, barbarské.
Co to asi bylo za lidi, a byli to vůbec lidi, kteří tohle provedli? Potkat je, tak se asi neudržím a ruka mi jen tak ujede.
Denně čtu a vidím např. na Fb fotografie zvířat, jimž lidská ruka ublížila, denně ve všech novinách mluví o lidských hyenách, jež ublížily starším spoluobčanům, několikrát v měsíci vidíme zničenou přírodu. Kam to, Bože, jenom spějem!

neskutečné....

9. prosince 2011 v 23:47 | já
Co to zase dělá ten blog? Nechce to přijmout text ani fotografie. Blbne a stále dokola mě upozorňuje, že text nesmí mít víc jak 40 000 znaků! Copak já píšu tak dlouhé články? Už na to nemám nervy!!!