Tohle heslo spolu s Mír a Lásku! Osvoboď svou mysl! Láskou lze spasit svět a Nahota je nejpřirozenější, je jasným podpisem hnutí hippies. Nepřehlédnutelní byli i svým stylem oblékání, čelenky (látkové, šátkové, plastové nebo ručně vyšívané), džíny do zvonu, květinové výšivky, indiánské perelíny, průsvitné materiály a hlavně výrazné doplňky. Šperky nosili i muži a pro obě pohlaví platila tři základní pravidla velikost, barevnost a výstřednost. Členové hnutí vyznávali magické kulty, mimosmyslové vnímání, volnou lásku a psychedelické drogy v čele s LSD. A když se tahle jedna velká překombinovaná výzdoba kolem odzdobí, zůstanou nezaměnitelné módní prvky, které se neustále s menšími či většími obměnami vracejí na přehlídková mola.
Nespoutaný život, oblečení a vzhled hippies se po čase začal alternovat i s jinými hráči na módním poli. Rokem 1967 se toto místo podařilo na pár sezón obsadit první vlně Skinheads, stavějící se proti měšťáctví, konformismu a samozřejmě hippies. Nosili těžké pracovní boty, seprané levisky, košile značky Ben Sherman a nezbytný krátký sestřih.

Ikonou 60. let se stala průsvitná, rozpustilá a okatá Twiggy, která spustila lavinu vyhublých modelek. Její dlouhé štíhlé nohy proslavily minisukni od Mary Quantové, která v roce 1964 své dílo komentovala slovy: "Jsem snad jediná žena, která kdy zatoužila jít s mužem do postele již odpoledne? Minišaty jsou symbolem dívek, kterým se čekat nechce." Kromě minisukní dala světu geometrický střih nebo hot pants.
nejzajímavějším a nejvýraznějším módním návrhářem té doby byl bezesporu Paco Rabanne původním povoláním architekt. Získal pověst muže, který dokáže vytvořit fascinující model ze všeho, co mu přijde pod ruku a to z plastů, kovů, papíru, zrcátek, kovových kroužků, ale i sladké smyslné čokolády.


Módou minisukní jsem si prošla, tenkrát zkracovaly povinně sukně i starší korpulentní dámy, byla to uniforma, tak jako zvony a posléze mrkváče a plísňáky. Něco na té době bylo, hlavně to, že jsem byla mladá, ale lepší je to teď, kdy si nosí každý co je mu libo.