Listopad se nevzdává, maluje oblohu na modro a den je prosvícen slunečními paprsky, které kupodivu ještě docela hřejí.
Naše drobotina využívá každé chvilky, kdy se může proběhnout na zahradě, zavrtat svůj čumáček do ještě vonící hlíny, společně pronásledují v tůji hnízdícího kosa, proletí kolem domu a štěkotem provází každého chodce.
V okolních panelácích se odráží světlo odpoledního slunce a zdá se, že už tu a tam mají na balkoně skryté vánoční stromky.



U nás je taky azuro a na sluníčku teplo. Četla jsem na hlavní stránce Centrumu, že bude tento listopad jeden z nejsušších listopadů v historii. A je to pravda. Vůbec si nepamatuji, kdy naposledy pršelo.