close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Já nechci žádné dárky....!!!!

26. listopadu 2011 v 23:36 | já |  Moje psaní
Vánoce a dárky patří k sobě, jako noc a den. Každý už od malička ví, že v ten kouzelný večer jej budou čekat krásně zabalené pod stromečkem. Jako dítka jsme psávali Ježíškovi dopis s přáníčky, která jsme tajně večer naškrábali na papír a pak je zastrčili za okno. Pro rodiče to pak bylo jednoduché otevřít a přečíst. A my se pak jenom divili, jak ten Ježíšek krásně všechno splnil. Uhodl dokonce barvu těch krásných střevíčků pro princezny, jaké jsem chtěla, sehnal dokonce správnou knížku pro brášku. Bylo to krásné a tajemné zároveň.
U vlastních potomků jsme to prováděli úplně stejně, dopis za okno, přečíst a nakoupit, či pracně sehnat. Bylo to sice někdy horší, vysvětlit, pro má např. LEGO jenom malou krabici, když psal o tu velikánskou, ale vždycky jsme to nějak usmlouvali.
Děti rostly a jsou z nich už několik let dospěláci, kteří mají rovněž svoje přání a sny, ale na papír vám je nenapíšou. Vám pak nezbývá, než celý rok pečlivě poslouchat a sledovat, když se ozve od některého z nich, známé - mami, víš co bych chtěl? S ušima jako netopýr pak posloucháte a vyhodnocujete, zda to, po čem dítko touží, je možné zahrnout mezi vánoční dárky nebo nikoliv.
Čím jsou děti starší a mají lépe vybavenou domácnost, popřípadě se vám ožení, nastává větší a větší problém jejich přání splnit. Copak si mohu dovolit koupit mu auťák, nebo cestu kolem světa? To bych musela vyhrát nějaký ten větší obnos.
Nakonec vždycky zůstane u toho praktického, což je například drobnost, byť elektrická, do domácnosti (vysavač, mixer, papiňák nebo žehlička), nějaké ty věci do koupelny (osušky, ručníky, šampony, mýdla a prací prostředky) nebo
(a to také často), něco na oblečení (košile, ponožky, čepice, šála, různé peněženky či kabely).
Je to rok od roku stejné a já pomalu a jistě přestávám mít dárky pod stromečkem ráda. Raději sedím, poslouchám krásnou hudbu, dívám se na pohádky a nějaké ty dárky jsou mi ukradené. Dětem to vysvětluji neustále, ale ony to ne a ne pochopit a s jejich dárky pro mou maličkost a pro polovičku se vždycky přiženou. A tohle je věc, kterou nemohu přehlédnout a musím jít a nějakou maličkost přece jenom vymyslet.
Jak vidím, bude to tak i letos! Synátor už se ptal, co bychom letos chtěli najít pod stromečkem!!!
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 27. listopadu 2011 v 8:31 | Reagovat

Já bych to psaní Ježíškovi uzákonila i pro dospělé. Vymyslet vhodný dárek pro dospěláka, který už dávno založil svou rodinu a my už houby víme o čem vlastně sní, to je opravdu hodně těžké. Taky pro dospívající vnoučata se špatně nakupuje, co my víme o tom, co právě mezi mládeží frčí. :-)) Ale myslím, že pro rodinu, kde dospělí pracují a děti chodí do školy, je stejně největší dárek, pár dnů volna a pohoda u stromečku a pohádek. ;-)

2 Hadimrška | 27. listopadu 2011 v 9:58 | Reagovat

[1]: Máš pravdu, Jaruško!
Stejně si každý rok říkám, že nebudu nic kupovat a stejně vždycky alespoň maličkost naježím!!

3 Hana Hávová | Web | 27. listopadu 2011 v 21:17 | Reagovat

U nás je to podobné.I když jsme doma odhlasovali , že si dospělí žádné dárky dávat nebudou, Ježíška dostane jen naše četné potomstvo, stejně sháníme dárky i pro ty velké. Jak vysvětlit malým dětem , že Ježíšek tatínkovi nic nepřinesl, myslely by si , že táta zlobil , proto nic nedostal a patřičně by své pozdější zlobení odůvodnily.

4 mamkin | Web | 28. listopadu 2011 v 20:28 | Reagovat

to já se na dárky těším, jsem zvědavá, co pro mě děti vymyslí

5 Jezurka | Web | 30. listopadu 2011 v 18:07 | Reagovat

Pravda je, kdo má pořád něco vymýšlet, že? A pro nás, starší, když stále říkáme, že už nic nepotřebujeme? Já jsem letos řekla dětem, ať pro mne i manžela zaplatí nějaké masáže a budeme určitě spokojeni. S páteří naříkáme stále, určitě by nám to pomohlo!

6 Eduard Nud | 9. června 2017 v 17:51 | Reagovat

Mně by letos k Ježíšku stačilo jedno a mohlo by to být klidně i dřív. Prožít alespoň konec života důstojně jako člověk. A ne zavřený tady v té ratejně mezi samými důchodci, na pokoji se starými dědky. Protože i kdyby tady se mnou byl sám Bůh, pořád to bude plesnivý dědek, co je s ním zábava jako se svatým v márnici.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama