Životní příběh vídeňské Rosy Hofové, která se ve svých 18 letech provdala za 36letého českého lékaře, kartografa a etnografa - více však v té době již známého cestovatele.
Poznali se v době, kdy její budoucí manžel hledal ve Vídni vhodné prostory pro umístění svých afrických sbírek, posléze uspořádaných v Prátru ve výstavním pavilónu vídeňské Rotundy, kde se konaly také dvě první výstavy o afrických cestách, a sice v roce 1891 a 1892.
Musela být velmi statečná, schopná řešit rychle a odvážně mnoho svízelných a kritických situací, byla přitom vybavena přirozenou inteligencí, úžasnou šikovností a navíc ženským půvabným vzhledem.
Účast na velké africké výpravě v letech 1883 (tehdy se za Emila Holuba rovněž provdala) poznamenala její život až do jeho konce.
Ač měla pět sourozenců, sama nikdy nemohla prožít mateřství a svou daň zaplatila v podobě ztráty osobního rodinného života. Vyměnila tak Afriku a všechna s ní spojená dobrodružství, jakož i následnou popularizační a osvětově výchovnou činnost tak, jak to učinilo již mnoho manželek slavných lidí a osobností vědy.
Bylo jí 37 let, kdy její manžel zemřel - čili přežila ho plných 54 let.

No vida, Emila Holuba znám, ale o jeho manželce, nevím vůbec nic. Muselo to být moc zajímavé čtení.