close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Podivné noční zvuky

25. září 2011 v 23:50 | já |  Moje psaní
S velkým bzučením se pohybovala po okenní tabuli vosa. Dělalo to takový rámus, že mě to probudilo z prvního spánku.
Celá znechucená jsem nezvaného hosta vyhnala z pokoje a přivřela okno. Do zásuvky jsem rychle strčila odpuzovač a vlezla nazpět do ještě teplounké postele. Chvíli jsem se převracela a snažila se na nic nemyslet. Ale nepodařilo se mi to, protože jsem protivnou vosu uslyšela opět. Snažila se vlétnout dovnitř, ale naštěstí působil odpuzovač.
Ten jsem jednou potřebovala a nikde nebyl k mání. Byla jsem na noční a byla krásná letní, podotýkám horká noc. Práci na sesterně jsem měla dodělanou a pohled na hodinky mě donutil jít prohlédnout pokoje, dát napít ležákům a rozdat noční dávku léků a injekcí. Procházela jsem jeden pokoj za druhým, tu jsem dolila do skleniček na stolečku vodu, tam jsem otevřela víc okno, aby do pokoje mohl proudit chladnější noční vzduch. Pokojů jsme měli celkem 14 a v nich přes třicet pacientů, proto jsem se ošetřovnu vrátila po delší době. Cestou od posledního pokoje jsem na chodbě zhasla světla a zapnula tzv. bludičky - orientační noční svítilny.
Uvařila jsem si kávu, vzala do ruky jakýsi časopis a pohodlně se usadila u dokořán otevřeného okna. Z venku trochu pofukoval chladnější vzduch a bylo to docela příjemné. Všude bylo ticho, pacienti nerušeně oddychovali a já se těšila na klidnou službu. Někde v nemocničním parku zakřičel ze spaní jakýsi pták, dole bouchly dveře od odjíždějící sanitky a pak se opět rozhostilo ticho. Jak opojná noc, pomyslela jsem si, když jsem to poprvé uslyšela! Jakoby drobounké krůčky kdesi po chodbě. Odložila jsem hrníček se zbytkem kávy a zvedla se ze židle. Zvuk se ozval opět, a tentokrát z druhé strany. Opatrně jsem nahlídla do chodby, nikde nikdo! Pustá chodba se zelenkavými okénky nouzového osvětlení vypadala jako z fantastického filmu. Zaposlouchala jsem se do podivných zvuků a vydala se po jejich stopě. Nejdřív se zdálo, že se ozývají odněkud od stropu, když jsem udělala pár kroků napravo, slyšela jsem je slaběji, vrátila jsem se a ony ztichly. Vypadalo to, jakoby vyčkávaly až se vzdálím, a ozvaly se zase. Trvalo nějakou chvíli, než jsem došla na místo, kde byl zvuk, či spíše podivný šramot nejsilnější. Kupodivu se ozýval právě z jednoho zelenkavého obdélníčku, přičapla jsem k němu a na krycí desce z krastenového skla jsem zahlédla nějaký pohyb. Uvnitř něco šmejdilo po skle a nemohlo ven, hemžilo se to tam a vydávalo stále větší a větší bzukot. Najednou jsem pochopila oč se jedná. To uličnice vosy, hledající vhodné místo ke stavbě hnízda, vlezly dovnitř a celý den klidně pracovaly, škvírkou dovnitř, škvírkou ven. Nikdo je nerušil, nikdo si toho nevšiml. Až moje rozsvícení nočního světla způsobilo, že se vzduch uvnitř začal ohřívat a vosy se snažily uniknout. Světlo je natolik omámilo, že nebyly schopné onu škvírku najít. Nemám tento černožlutě pruhovaný národ ráda, ale nedalo mi to, nechtěje je tam nechat uvařit, šla jsem noční světlo vypnout. Chodba se ponořila do naprosté tmy, v níž zářily jenom orientační tabule ukazující k nouzovému východu. Po chvíli šramot utichl a já v chladnoucím vzduchu ucítila chvění několika křídel, která odnesla svoje majitelky oknem ven.
Zase bylo ticho a klid! Na další svou noční jsem si vzala z domu odpuzovač, který zabránil nevítaným návštěvám nočních tvorečků. No a ty nepatrné škvírečky jsme nechaly u všech světýlek utěsnit, aby se už nic podobného nestalo. Nevěřili by jste, jak velké vosí hnízdo tam údržbář druhý den našel. Stačilo málo a dovnitř by se se vší parádou nastěhovala madam vosí královna, aby zde založila nový rod!
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 26. září 2011 v 9:18 | Reagovat

Vždycky si v létě říkám, že by se nám do domácnosti, takový odpuzovač hmyzu taky hodil. Celé léto máme otevřený balkon a okna a já vždycky přes ta otevřená okna přetahuji, kvůli mouchám, záclonu. Ovšem večer, když se rozvítí, už ani ta záclona nestačí, pro mušky a komáry, to není žádná překážka, proto musím, tam kde se svítí, zabednit. Jen bych si musela, ve městě, na to protihmyzí udělátko, vzpomenout. :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama