BYSTŘICE POD HOSTÝNEM - Bystřice pod Hostýnem se nadcházející sobotu 3. září vrátí o několik století nazpět a to díky druhé Večerní prohlídce zámku, aneb Cestování v čase se zámeckými obyvateli. Začátky jsou v 16, 17, 18 a případně i 19 hodin.
Hlavním tématem cestování bude porážka Tatarů pod Hostýnem. "Setkáte se opět s hraběnkou Alicí z Vossu, Michaelem Thonetem, Pannou Marií, zlými Tatary i chudými Bystřičany a také s oblíbenými napoleonskými vojáky. Celým večerem Vás provedou jeho Excelence Ernst Olivier z Loudonu a jeho manželka Henrietta Seilern - Aspang," prozradili pořadatelé z města Bystřice pod Hostýnem a Městského muzea Bystřice pod Hostýnem. Spolupořadateli programu jsou Skupina historického šermu Biskupští manové z Kroměříže a Klub vojenské historie francouzského císařství.
Počátkem 13. století založil mongolský vládce Temudžin - Džingischán obrovskou říši sahající od Bajkalu do Číny a jižního Ruska. Roku 1224 porazil chán Džingis spojená, ale nesvorná ruská knížata a vytvořil mongolský státní útvar ZLATÁ HORDA vyznačující se mimořádnou agresivitou a bojovností.
V roce 1240 chán Ogotoj ovládl Kijev a obrovské tatarské vojsko vyrazilo na západ do Evropy. Půl miliónu divokých jízdních Tatarů pod velením chána Ogotoje a vnuků chána Džingise, Batu a Kublaje táhlo třemi proudy do Velkopolska, Uher a Slezskem do Čech.
Na jaře 1241 padl polský Krakov a vojska se valila Slezskem. Jediný z evropských panovníků, který si uvědomoval obrovské nebezpečí hrozící celé Evropě a vyzýval ostatní státy k odporu, byl český král Václav. Václavův švagr, slezský kníže Jindřich Pobožný se Tatarům postavil na odpor předčasně a byl u Lehnice poražen. Pomocné Václavovo vojsko o síle 50 tisíc mužů dorazilo na bojiště pozdě, ale uzavřelo alespoň Kladskou cestu do Čech.
Tataři zastaveni přítomností královského vojska změnili směr útoku, vpadli plnou silou na nechráněnou Moravu zaplavili a zpustošili celou zemi. V lidové paměti, ale i dle historických studií Františka Palackého a Dalimilovy kroniky došlo k velkým střetům na Olomoucku a rychlé oddíly chána Batů drancovaly a plenily zemi v širokém okolí až k hoře Hostýnské. Obyvatelé prchali v hrůze do hostýnských lesů a hledali úkryt a ochranu na temeni hory, kde byl od nepaměti mohutný keltský militární val, který obepínal celý vrchol. Zde bezbranní a zděšeni v modlitbách vyzývali Pannu Marii, aby je ochránila od záhuby.
Dle staletého, dodnes se tradujícího ústního podání, vytryskl na zásah matky Boží pod temenem hory pramen, aby občerstvil uprchlíky a poté se strhla obrovská bouře, která zničila blesky a ohněm tatarské ležení pod Hostýnem a Tataři v panice prchali od zdejších hor.
Horda zamířila pod velením chána Bátů do Uher, poničila celou uherskou zemi a hnala se dál do Chorvatska a Dalmácie. Chán Kublaj byl údajně na Moravě zabit. Rakousko od vpádu Tatarů ochránil český král Václav, vévoda rakouský Fridrich a vévodové korutanský a bádenský, kteří se spojili k odporu. V témže roce 1241 však neočekávaně zemřel chán Ogotoj a mongolské hordy unavené a vyčerpané, zmítané vnitřními spory zastavily výboj a počaly se vracet zpět.
Konkrétní vzpomínkou na tyto události je obraz Panny Marie Vítězné Bleskvládné z r. 1620, dar Polyxeny z Lobkovic. Kolem roku 1630 dala zhotovit hraběnka Marie ze Šternberka provd. z Rottalu pro kostel na Hostýně stříbrný obraz Panny Marie, Matky Boží, Vítězné Ochrany Moravy, který znázorňuje útěk Tatarů od Hostýna. Tento obraz byl po zpustnutí kostela na Hostýně přenesen do kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem, kde se nachází dodnes.

No vida, kam až se ti Tataři dostali. Pod Hostýnem bude v sobotu pěkná podívaná, doufám, že bude přát počasí. ;-) Ráda bych se na Hostýn někdy podívala a nemusela by tam ani být žádná akce.