close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vězeň v našich zahrádkách

10. srpna 2011 v 23:46 | já |  Moje psaní
Elina se najednou rozštěkala a nebyla k zastavení. V rohu zahrady, někde mezi šeříkem a zlatým deštěm zmizela a nebýt zuřivého štěkotu, nevěděla bych, kde zmizela. Miláčka jsem měla u sebe a tak jsem ji přivolala nazpět. Moc se jí nechtělo, ale nakonec přišla a začala si s malým hrát.
"Mirků! Mirečků, kde jsi?" neslo se nad zahradami a Elis zpozorněla s hlavou vzhůru. Nevěnovala jsem tomu pozornost a věnovala se venčení našeho miláčka. Je tak malinkatý, že jakýkoliv pohled jinam znamená jeho hledání. Utíká každičkou skulinkou, tahá se s Elinkou o kus sena, který našel ležet na uhrabaném trávníku.
Volání neustávalo a zdálo se, že se ozývá z několika stran. Když Elis se štěkáním běžela dopředu k brance, musela jsem malého chytit do náruče. Utekl by pod ní na ulici a tam bych jej jen stěží honila. Vydala jsem se proto kolem domu právě v okamžiku, kdy kolem projelo auto Městské policie. Elis na něj dorážela přes plot a já uviděla kamarádku běžící po chodníku. Asi trénuje, pomyslela jsem si, neboť byla jen tak po domácku. V amplionu nad mou hlavou to zaharašilo a pak se ozval dívčí hlas oznamující zvláštní zprávu. Vrátila jsem se do domu, oběma miláčkům dala čerstvou vodu, upravila pelíšky a nechala je se tahat o králíčka. Když jsem z okna zaslechla -"opakuji", šla jsem si tu zvláštní zprávu poslechnout, v domění, že se asi bude zapisovat voda nebo něco podobného.
Pak jsem uslyšela, že se hledá malý, sedmiletý chlapec, jménem MIrek!
Napadlo mě že ty hlasy, které jsem slyšela v zahradě, byly od hledajících. Kolem opět projelo policejní auto, proběhlo několik lidí a v ulici byl klid. Uvědomila jsem si, že sportující kamarádka má vnuka se stejným jménem, jako ztracený chlapec a adresa, kam se má hlásit pohyb kluka, byla její. Bydlí asi o půl ulice dál, když se zadívám, tak vidím stromy v jejich zahradě.
Dívala jsem se z kuchyňského okna směrem k jejich domu, když jsem jej uviděla. Malý Mirek se snažil prolézat mezi sousedovým laťkovým plotem, možná ho přelézal a zůstal tam nějak viset, nemohl tam ani nazpět. Byl právě v místě, kam není vidět z žádného domu, jenom z mé kuchyně. Musel tam být chudák hodně dlouho, když jej starostlivá babička nechala vyhlásit rozhlasem a zalarmovala policii. S polovičkou jsme se dali do smíchu.
Vězeň zelených zahrádek se marně snažil někoho dovolat. Neslyšel jej nikdo, jenom naše Elis, proto tam tedy tak vyváděla a snažila se na něj upozornit. Zavolala jsem kamarádce, kdo vězní jejich kloučka, a pak už jsme jenom sledovala
jak spolu s majitelem zahrady běží až k plotu, který uvěznil malého tuláka.
Byla jsem ráda, že se synkovi nic nestalo, a když spolu s babičkou kráčeli domů, zamávala jsem na ně z okna. Chudáček, určitě doma od dědy i babičky vyslechl pořádné kázání.
Holt, je to kluk z velkého města a neví, co dokáže provést s nohavicí obyčejný pláňkový plot. Má se ještě hodně učit!
 


Komentáře

1 jezura | Web | 11. srpna 2011 v 17:08 | Reagovat

To bylo ale napínavé čtení! Ještě, že to mělo šťastný konec! Vidíš, jak máš chytrého pejska! Doufám, že dostal pochvalu! :-)

2 Janah | Web | 11. srpna 2011 v 22:20 | Reagovat

:-D Taky se mi to stalo, ale na stromě byly mi 4 a kalhotky se mi napíchly na větev, a zůstala jsem na nich viset :-D Vyřešila jsem to tak, že jsem si je sundala, a pak pro ně zpátky vylezla ;-)  :-D

3 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 7:43 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama