Když se tak dívám do tváří dětí na prastarých fotografiích, napadá mě spousta otázek Jakýpak asi byl jejich další osud?
Čímpak asi byly ony sestřičky s bílými klobouky! Kolika let se dožilo batole, které je tak pečlivě opatrováno svou velkou sestrou? Dívka se svíčkou asi prožívala nejkrásnější chvilky života, jak se měla dál? A co hošík, jenž stojí se svými dvěma nastrojenýma sestrami? Zdalipak byl vojákem, oženil se a měl děti? A co velký brácha? Představuji si, jak chodil do školy, byl vzorným studentem a pak potkal tu pravou! Kdoví, jaký byl jejich osud a kam je zavál čas! Stejně jako nad jejich obrázky přemýšlím já, budou jednou nad obrázky z našeho mládí přemýšlet jiní. Je to věčný koloběh, který každému přináší jiný osud!





Nad starými fotkami, si taky často uvědomím, jak je ten život krátký a pomíjivý. Ty děti z fotek, zrovna prožívaly beztarostné mládí a dnes, už pravděpodobně nikdo z nich není mezi živými. :-| Snímky jsou to ale moc hezké, je na nich co prohlížet. Koukám na každý detail, od hlavy až k patě. ;-) :-D