close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Zamyšlení

20. července 2011 v 21:19 | já |  Moje psaní
Co říkáte na svět kolem vás? - zeptala se mě dneska jedna známá, kterou jsem potkala v nákupním středisku. Nepochopila jsem, kam se svou otázkou směřuje. Proto moje odpověď byla taková, jaká byla.
Vždyť je dobrý, nebo ne? - odpověděla jsem a nevěřila vlastním očím, když ona osoba na mě vysypala milion stesků, které si ve svém nitru hýčká a o něž něustále pečuje.
Ona osoba žije v neustálém pocitu, že se jí dějí věci, za něž mohou všichni kolem ní. Odešel jí manžel, s nímž si nerozuměla, za to viní ženu, k níž se odstěhoval. Dcera chodí do základky a letos donesla špatné známky, za něž mohou učitelé. Byla vyhozena z práce, kterou si po dlouhé době našla. Důvodem byla neshoda s vedoucím poté, co se několikrát ráno neprobudila včas po alkoholovém dýchánku. Propustil ji a za to si od ní nezaslouží nic než pohrdání. V nákupním vozíku měla podle ní jenom základní potraviny - pouhým mrknutím oka jsem postřehla láhev vodky, dvoje cigarety, chléb, mléko a několik konzerv. Protože jsem byla ve frontě u pokladny až za ní, mohla jsem si vyslechnout její plačtivý monolog na šílené ceny a nedostatek peněz. Kdo za to všechno může, už jsem si raději nevyslechla, rychle jsem vyjela z vozíkem ven a nákup nacpala do kufru auta.
Při vyjíždění z parkoviště jsem ji zahlédla s několika lidmi, jimž asi kladla stejnou otázku jako mně.
Vím, není to jednoduché, všude kolem se zdražuje, platy nahoru nejdou tak rychle, jak bychom si přáli, politici se neustále dohadují, počasí také není nic moc! Jeden by plakal!
Nevidím však důvod k obviňování všech kolem sebe za vlastní neúspěch. Ona známá (chodila shodou okolností do vedlejší třídy) měla báječné rodiče, nebyli bohatí, měli malý obchod, v němž jste je viděli od rána do noci! Ale jenom je dva! Ona a její bratr nikdy nepomáhali, většinu času trávili na plovárně, na čajích a mezi kamarády. Když jsme končily základku a já se chystala dál na školu, ona se hrnula do místní továrny, prý aby si hned začala vydělávat a mohla si užívat života. Vdávala se hodně mladá a přišlo první dítě, rozvod, další manželství a další děti. Celkem jich má pět. Rodiče obchod zavřeli kvůli nemoci. Bydleli sami a sami také zemřeli. Majetek, který svým dětem nechali, se rozdělil mezi oba rovným dílem. Jak s ním naložili, záleželo jenom na nich. Bratr sebral prachy a zmizel někde ve světě, ona zůstala sama se svými problémy. Žila vždycky podle svého a od nikoho údajně nepotřebovala rady.
Dnes je na tom špatně. dluží na nájemném, hrozí jí vyhazov z bytu, který patří bývalému, a ona neví, kudy kam! Je nešťastná ze všeho a hledá viníka! Je mi jí líto, ale poradit jí neumím!
Je divný svět kolem nás nebo jsme divní my?
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 21. července 2011 v 8:51 | Reagovat

Ani já neumím poradit. Naše generace, nebyla zvyklá starat se sama o sebe, všechno zařizoval všemocný stát. A je hodně takových, kteří to nebudou umět nikdy. Každý není dravec s ostrými lokty. Vždycky taky bude někdo, kdo bude potřebovat pomoct a podržet nad vodou. Chtělo by to nalézt mezi tím vším rovnováhu. :-) Ale co s vychcánkama a nemakačenkama, kteří se vezou na vlně sociálních dávak, na úkor těch, kteří jsou v nouzi nezaviněně a pomoc státu, je u nich otázka přežití. Je to všechno složitější, než by se mohlo na první pohled zdát.

2 milaM | 22. července 2011 v 12:54 | Reagovat

Velmi s tebou souhlasím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama