close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Ztracený král Ludvík XVII.

8. června 2011 v 22:11 | Deborah Cadburyová |  Co jsem právě dočetla
Ludvík XVII.


Ludvík XVII. (27. března 1785, Paříž - 8. června 1795, Paříž), celým jménem: Ludvík Karel Bourbonský, byl od roku 1789 francouzským následníkem trůnu a jako takovému mu náležel titul dauphin z Viennois. Po smrti jeho otce, který byl popraven za Velké francouzské revoluce z rozhodnutí lidu v roce 1793, jej monarchisté prohlásili francouzským králem jako Ludvíka XVII. Náležel k Bourbonské dynastii.
Situace rodiny začala být vážná, když se do čela povstání postavil Georges Danton. V noci z 9. na 10. srpna 1792 byl otec zatčen a uvězněn. Dne 21. září 1792 Národní konvent otce sesadil z trůnu a následující den vyhlásil Francii republikou. Ludvík XVI. byl popraven 17. ledna 1793. Osmiletý Ludvík byl roajalisty prohlášen za krále.
Zbytek života strávil Ludvík ve vězení v Templu a jeho dozorcem byl až do své smrti pod gilotinou švec Antoine Simon, který měl dohlédnout na chlapcovu převýchovu. Simon byl však nejen jakobín ale hlavně hrubián. Chlapce psychicky i fyzicky týral, navykl ho také na alkohol. Po "vychovatelově" smrti byl malý král izolován ve zvláštní cele, kde nakonec v deseti letech zemřel. Za oficiální příčinu smrti byla označena tuberkulóza.

Ludvík Karel, vévoda Normanský, prožil bezstarostné dětství v přepychovém paláci ve Versailles a jako čtyřletý se stal dědicem trůnu nejmocnějšího království v Evropě. Avšak během několika málo let se jeho osud zcela změnil. Monarchie padla, královská rodina byla uvězněna a chlapec se ocitl v rukou nelítostných revolucionářů. V osmi letech se roku 1793 stal zajatcem v pochmurném Templu. Když popravili jeho otce Ludvíka XVI., upnul se na milovanou matku, která se ho snažila všemožně chránit před necitelností žalářníků. Chlapec byl svědkem ponižování, jemuž byla vystavena nejen matka, ale i jeho teta a starší sestra, s nimiž sdílel jeden stísněný pokoj. Jak revoluční teror nabýval na síle, zhoršovaly se už tak děsivé podmínky uvězněných. Nakonec byl chlapec násilím odtržen od rodiny, načas se dostal na převýchovu do rukou násilnického ševce Simona, ale posléze skončil v naprosté izolaci. Uzamčen v maličké místnosti, bez možnosti vyjít na čerstvý vzduch, zůstal chlapec zcela bez pomoci vydán napospas dozorcům a byl nucen nelidsky trpět. Co se za železnými mřížemi vlastně odehrávalo, je zahaleno rouškou milosrdného tajemství. Ludvíkův zdravotní stav se stále zhoršoval, podle všeho trpěl krutými bolestmi, ale lékařské pomoci se nedočkal. Když zanedlouho za záhadných okolností ve věku pouhých deseti let zemřel, okamžitě se začaly šířit zvěsti o tom, že jeho smrt byla jen fingovaná. Následník trůnu je prý naživu, podařilo se mu uprchnout a ukrývá se v cizině. Autorka postupně rozplétá dvě století starou záhadu, která se čte jako poutavý detektivní příběh. Sleduje pouť chlapcova srdce, které lékař při pitvě vyřízl a uschoval a které po dlouhých peripetiích přece jen spočinulo v královské hrobce. K rozuzlení příběhu nakonec přispěly nejnovější výzkumy z oblasti genetiky.
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 9. června 2011 v 8:55 | Reagovat

Malý Ludvík měl krušný život, je mi ho líto, čtení to muselo bát poutavé, ale moc smutné.

2 jezura | Web | 9. června 2011 v 15:01 | Reagovat

Souhlasím s Jarkou, musela to být hrůza!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama