close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Také jste vyhořeli?

7. května 2011 v 14:38 | já |  Moje psaní

Fáze syndromu vyhoření


1. Nadšení
lidé se do všech činností pouštějí s nadšením, ti, kteří pracují s klienty, jejich osudy hodně prožívají.
2. Vystřízlivění
uvědomění si, že všechno nejde tak, jak by dotyčný chtěl. Tato fáze je ideální pro zastavení syndromu vyhoření.
3. Frustrace
práce je vnímána odosobněně, a apatie, objevují se fyzické potíže.
4. Vyhoření
objevuje se úplná vyčerpanost, nezájem, často je třeba změnit zaměstnání.

Tak s tímhle jsem se setkala osobně, těsně před mým odchodem do důchodu. Byla jsem přímo načasovaná odejít. Nic mě nědokázalo, povzbudit ať jsem se snažila sebevíc. Kolegyně si možná myslely, že to na ně hraju, ale opak byl pravdou.
S ohromným nadšením jsem nastupovala po třiceti letech na nové pracoviště a vůbec mi nevadilo vstávání ráno ve čtyři. Noví lidé, změna prostředí a zajímavá práce, to vše působilo na mou duši jako balzám. Trvalo to několik let, než se dostavila druhá fáze, kdy jsem pochopila, že nejsem schopna všechno dotáhnout do konce. Začaly se dostavovat drobné chyby, občasné nepochopení od kolegů, zkrátka úplně jsem vystřízlivěla a začala brát svou práci zcela automaticky, bez náznaku nadšení a chtění. Spolu s určitými potížemi, které se náhle objevily, pochopila jsem, že pomalu nazrává čas k odchodu. I když jsem se snažila být veselá a motivovat se denně k dalšímu pracovnímu výkonu, místo aby následovala spokojenost, dostavilo se naprosté vyčerpání, absolutní nezájem o dění v práci. Tehdy jsem proto udělala ten radikální řez a pracovní poměr jsem ukončila. Troufám si říct, že přesně za minutu dvanáct, možná i po dvanácté.
Známí mě nechápali, ale já to tak cítila a dneska po dvou letech vím jasně, že jsem udělala dobře. Znovu jsem se probudila k životu, objevila pozapomenuté koníčky, navázala přetrhaná přátelství a opět jsem začala mít radost ze života.
Holt, člověk si musí umět říct, dost!

Jak předejít syndromu vyhoření


1. Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující.
2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhněte se nadměrné citlivosti k potřebám druhých lidí. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno.
3. Naučte se říkat NE. Řekněte ne, pokud budete cítit, že je toho na vás nakládáno příliš.
4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity.
5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na dílčí etapy, které budete schopni zvládnout.
6. Dělejte přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.
7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.
8. Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Najděte si "vrbu", důvěrníka.
9. Hledejte věcnou podporou. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Pohovořte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a o návrhy na řešení.
10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si "stop". Položte si otázku: "Co je na mně dobrého?" Radujte se z toho, co umíte a dokážete.
11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, sdělte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle.
12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulzivnímu jednání.
13. Projděte si zpětně kritické situace. Analyzujte svoje chování, navrhněte alternativy řešení. Zapojte kolegyně a kolegy.
14. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku.
15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte.
16. Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit, že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování.
Zdroj: Národní dobrovolnické centrum Hestia


 


Komentáře

1 Jarka | Web | 7. května 2011 v 19:48 | Reagovat

To se mi naštěstí nikdy nestalo, možná mě to hrozilo při mé poslední kancelářské práci, každá uzávěrka mě jakoby stála deset let života, ale než jsem stačila zešílet, byla jsem ve třetí vlně propouštění, propuštěná taky a posledních pár let se živila "rukama". Na tuto dobu, vzpomínám, jako na nejprímovnější práci, v mém životě. :-D

2 Černá růže | Web | 8. května 2011 v 14:43 | Reagovat

Ne, v práci ne. Tak dlouho jsem nikdy nikde nepracovala. Žel. Nebo bohudík?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama