close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kotilíčko

3. května 2011 v 23:43 | já |  Moje psaní
Několik let jsem pracovala s dětmi v jesličkách. Pod rukama mi prošlo několik desítek holčiček a chlapečků. Denně jsem utěšovala jejich stesk po mámě, foukala na jejich bolístka a uspávala je pohádkami. Občas si některé z dětí přišlo tetě postěžovat, sednout na klín, pro pohlazení.
Nevěřili by jste, jak jsou i tak malé (2-3 leté) děti bystré a vnímavé. Dokáží vám prozradit i ta největší rodinná tajemství, stejně tak, jako doma pak zopakují, co říkala teta v jesličkách.
Jednou se stalo, že za mnou přišla maminka a chtěla vědět, jestli její miláček dobře jí, zda po obědě spí a hlavně, chtěla poradit, jak jej donutit pít mléko. Nechápala jsem, proč se na to ptá, vždyť s Jarečkem nejsou vůbec žádné potíže. Slíbila jsem mamince, že se na chlapce zaměřím a pak jí řeknu, jak je možné, že v jeslích není mléko problém a doma ano.
Druhý den jsem se o ranní svačince posadila poblíž stolečku, kde seděl Jareček s Filipem a Martinem. Pomocnice roznesla tácky s jídlem a já dávala pozor, co se u stolečku děje. Všichni mrňousci se vrhli na jídlo, někdo byl rychlejší, někomu to trvalo déle. Jaroušek spapal celý krajíček s pomazánkou nakrájený na kostičky a čekal na ostatní dva spolustolovníky. Díval se na ně a něco povídal. "Filipe, dneska budeš zase bumbat to kotílíčko?" Filip na něj upřel své velké černé oči a s nadhledem tříletého řekl - "to víš, je to zdravé a dobré! Taky se napij!"
Hleděla jsem zvědavě na klučíky a pozorovala Jarouška, jak odhodlaně bere hrníček a hltavě pije mléko. Když se i další dny opakoval jeho dotaz, zda bude Filip zase pít to "kotílíčko", nedalo mi to a vzala jsem si Filipa stranou a cílenými dotazy jsem se dostala k jádru hovoru. Nic moc jsem se nedozvěděla, jenom, že to říká babička a on tak mlíčko pije.
Když si pro něj odpoledne přišla babička, zeptala jsem se jí na to kotilíčko! Se smíchem mi prozradila, že se jedná asi o zkomoleninu jejího oblíbeného kohoutího mlíčka, o němž Filípkovi vyprávěla, když se jednou ptal na své rodiče, kteří byli pracovně v cizině. Byl zvědavý, kde jsou, co tam dělají, co jedí a podobně. Nad fotkami, které mu babička ukazovala, se vesele bavil, zvláště nad jednou, na níž byli rodiče v nějaké restauraci a v rukou drželi sklenice s bílou tekutinou. Babičku nenapadlo nic jiného, než to, co pijí, nazvat kohoutím mlíčkem, které se tam ve světě pije, aby byli všichni zdraví. Když pak Filip chtěl "taky", nalila mu do skleničky mléko a on jej beze všeho vypil. Sám pak dětem ve školce předváděl, jak je to kohoutí mlíčko dobré a od něj se to naučil Jaroušek.
Dnes už jsou kluci sami dospělí a mají své děti. Kdykoliv Jarouška, potkám mám cukání zeptat se jej, zda jeho děti kotilíčko také znají. Nikdy jsem k tomu však nenašla odvahu. Snad někdy!
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 4. května 2011 v 9:16 | Reagovat

Tak to je jasný, proč jsem se nikdy nenaučila čisté mlíčko pít. Žádný Filípek mi neřekl, že je to mlíčko od kouhoutka, a že je zdravé. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama