Opět se blíží čas Velikonoc! Stejně jako každý rok tak i letos je všichni připravují, jak je zvykem. V mnoha vesnicích i domácnostech se horečně plete, háčkuje a vyšívá, vystřihuje, barví a lepí, zkrátka tvoří. Tvoří se nové ozdoby do oken, na stůl, pro děti, vnuky, rodiče.
Napadlo vás, jak vypadaly tyto největší církevní svátky ve středověku? Jak lidé věděli, bez kalendáře a rozhlasu, kdy jsou Velikonoce?
Většinu obyvatel informoval o svátečních dnech jejich farář. Od koncilu v Nikaii (325) se Velikonoce slaví první neděli po jarním úplňku, přesněji po prvním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti 21. března. Jde o pohyblivý svátek, což stěžuje sestavení křesťanského kalendáře odvislého od vrcholného velikonočního svátku. Proto byly již v raném středověku sestaveny složité tabulky, aby bylo možné termín Velikonoc snáze vypočítat. V mnoha krajích začínal rok Velikonocemi, zatímco jinde byly za začátek roku považovány Vánoce, 1. leden (Obřezání Páně) nebo 25. březen (Zvěstovánání Panny Marie).
Letopočty středověkých dokumentů se proto často liší od dnešního způsobu datování. Dodnes běžný úzus počítání od Kristova narození vymyslel jistý mnich počátkem 6. století a od 8. století se postupně rozšířilo po celé Evropě.

Ten výpočet Velikonoc, si nějak pořád nemůžu zapamatovat, ale ono je to fuk, když je najdu v každém kalendáři. :-D
Modrá vajíčka na obrázku jsou nádherná, já už ale nebarvím a Velikonoce, moc nemusím. :D