Nedávno proběhlo v Praze, Staré Boleslavi a Brandýse nad Labem setkání českých a evropských rodů, které jsou potomky Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. V souvislosti se 700. výročím jejich sňatku a výstavou na toto téma se sešlo ve dnech 19. a 20. září 2010 cca 70 přímých potomků tohoto páru.
Výčet potomků by byl velice dlouhý, proto byly uvedeny alespoň některé rody - Schwarzenbergové, Šternberkové, Kinští, Dačičtí z Heslova, Černínové, Nosticové, Rohanové, Kolowrat-Krakowští, Lobkowitzové, Clam-Martinicové, Colloredo-Mannsfeldové, Harrachové, Salmové, Schönbornové, Thun-Taxisové, Trauttmansdorffové či Windischgrätzové.
Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292 - 28. září 1330) byla dcera českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského a česká královna.
Svatba Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským se konala v úterý 1. září 1310 v německém Špýru. Půvab české princezny, její ztepilá postava i krásné tmavé vlasy budily všeobecný obdiv. Jen málokdo ale věděl, že musela projít ponižující procedurou, kdy ctihodné matrony ověřovaly, zda je dosud panna.
Podezření se šířilo z kruhů kolem její sestry Anny, manželky tehdejšího vládce Čech Jindřicha Korutanského. Navíc byla osmnáctiletá Eliška podle středověkých měřítek dost přestárlou nevěstou. Po kladném výsledku už sňatku nic nebránilo.
Po obřadu začalo před špýrským dómem velké hodování a zábava, jež trvaly osm dní. Svatební hostiny, zejména ty královské, se připravovaly s velkou pompou a mimořádným vybavením.
Kromě množství ostatních jídel v menu jistě nescházely ani pokrmy symbolizující plodnost. V českých poměrech to bývala slepice, syrná kaše a jablka.
Na tabuli se určitě objevila také jídla na podívanou, tzv. šauesen. Třeba páv se pekl tak, aby se zachoval i ozdobný ocas a korunka. Před tepelnou úpravou se pomazaly těstem, které se pak slouplo. Jídla se malovala, zlatila, vytvářely se z nich doslova kulinářské obrazy a skulptury.
I svatební slepice přicházela na stůl jako šauesen. Po stažení se jí nechaly krk, nohy a hlava, kůže se naplnila nádivkou z masa, mandlí, vajec, rozinek i koření a pták se vcelku uvařil. Po ztuhnutí se podávala celá slepice trůnící v husté polévce se zázvorem a šafránem (koření lásky a štěstí).
| Středověké kulinářské kuriozity |
| Hažmuka jehněčí. Kaše vařená z vína, jehněčí krve a krupice, maštěná sádlem. |
| Kyselice z kapřích šupin. Huspenina z polévky uvařené z vína, kde byly týden naložené šupiny, z opečených, utlučených plátků chleba, koření a medu. Propasírovaná směs se nalila do mísy vytřené medem a nechala ztuhnout. |
| Telecí knedlíky. Knedlíky ze sekaného telecího, žloutků, rozinek, kořeněné zázvorem, šafránem, pepřem, obalené v bílé mouce a pak usmažené na másle. |
| Pečené koury. Slepičí pečeně z mladého kusu nadívaná zvěřinou. |
| Ořechová kaše. Kaše z rozetřených ořechů, vína, jalovce a kmínu zahuštěná tlučenou rýží, slazená medem, kořeněná zázvorem, hřebíčkem a pepřem. |
| Baba mandlová. Sušené krajíčky bílého chleba obalené v kaši z utřených mandlí, medu a anýzového prachu, osmažené na oleji. |
| Dobrá varmuže. Kaše z bezového květu vařeného v mléku, procezená, zahuštěná pšeničnou moukou s lískovými oříšky, máslem, šafránem a hřebíčkem. |
| Tenátka. Hrudky z bílků a mouky usmažené na másle. |
| Pulment. Strouhaný, okořeněný perník rozvařený v červeném víně. |
Semenečná polévka. Husté ovocné víno s rozetřeným konopným semínkem. ![]() |


Samá zvučná příjmení, mají potomci Jana Lucemburského! :-D
Pročetla jsem si středověké kulinářské kuriozity a nejsem si jistá, jestli bych některou z nich, chtěla ochutnat. :-P