19. března 2011 v 19:19 | já
|
Kdo hodně cestuje, prošel jistě různými ubytovnami, hotely, hostely i motely. Na dovolené jsme spali ve stanech, srubech, lodních kajutách, na dlouhých cestách letadlem jsme se prospali na sedadlech, někdy i v autě na složených sedadlech. Několikrát jsem viděla v kempu nástavec se stanem na střeše auta, často lidé v přírodě spí tzv. pod širákem. Docela pohodlně se spí na lavičce v parku nebo přímo na písčité pláži. My s dlouhýma nohama jsme měli problém při delších přejezdech autobusem poskládat se a spát. Nejednu noc jsme prožívali ve společných noclehárnách, tělocvičnách, ve vydýchaném vzduchu. Hotelový pokoj, bez umývadla a WC, to bylo nejčastější ubytování v dřívějších dobách. Když jsme se před lety rozjeli do světa, setkali jsme se s přepychem hotelových pokojů s nádhernou vyhlídkou, vlastní koupelnou a WC, uzamykatelných na číselný kód nebo kartu. Troufám si říct, že s výjimkou těch nejohvězdičkovaných hotelů (i když určitě i tam), jsme se už podívali do všech typů ubytování.
Před polednem, když jsem vařila a jako vždy poslouchala rozhlas, zaslechla jsem rozhovor s majitelem tzv. kazetového hotelu, prvního v Polsku. Pak jsem v emailové poště objevila obrázky z kazetového hotelu v Japonsku. Je to zajímavé. Podívejte se na několik obrázků. Co byste na takové spaní říkali? Chtělo by to vyzkoušet.
Vypadá zajímavě, že? A co teprve uvnitř!
Uvnitř je povlečená postel, televize, klimatizace, telefon. Dovnitř se nesmí nosit jídlo a toto ubytování není vhodné pro děti do 18 let, psychicky nemocné, tělesně poškozené a opilé.
Tak do těchto šuplíků se za málo peněz uložíte ke spánku.
Tak co na to říkáte? Šli byste do toho?
Teda já určitě ne, netrpím zrovna klaustrofobií, ale tady bych se asi dobře necítila. Připadá mi to jako ty šuplíky v márnici :-D