close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Mistr Nový by byl rád

4. ledna 2011 v 22:18 | já |  Moje psaní
Z malého hrníčku espresa stojícího na kulatém stolku se ještě kouří. Ten, kdo si jej objednal, si někam odběhl. Poklidné odpoledne v malé cukrárně na náměstí v sobě nese poklid maloměsta.
U stolečku se sešly dvě mladé maminy i s kočárky a lenošivě si užívají okamžiků, kdy jejich ratolesti spí. Po proběhlé schůzce, která trvala poněkud déle, než jsme předpokládali, jsme se rozhodli, že si na chvíli posedíme. Kabáty jsme položili na rozehřátý parapet okna a usadili se do jediného volného kouta v místnosti. Mladá prodavačka chvíli pobíhala za pultem, pak přinesla objednané kávy a kousek dortíku. Můj průvodce si lokl kávy a rozbalil balíček s oplatkou. Cukr odložil stranou, vzal lžičku a lehce v hrníčku zamíchal černou tekutinou. Náš rozhovor probíhal poklidně a já se snažila svůj problém objasnit. Poslouchal mě se zaujetím, pak sáhl do aktovky, vytáhl notebook a něco do něj začal ťukat. Sledovala jsem jeho dlouhé prsty, bleskově pobíhající po klávesnici a na okamžik jsem viděla klavír a prsty virtuoza, hrajícího obtížnou skladbu.
Najednou mě vyrušil nějaký hluk, celá cukrárna zašuměla a sledovala onoho návštěvníka, který rozruch způsobil. Byl hlasitý a arogantně dorážel na prodavačku, křičel na ni a domáhal se nazpět peněz, za kávu, kterou si nechal na stolečku, zatímco si šel ulevit na WC. Vrátil se a zcela ignoroval stolek s kávou, kterou nechal bez povšimnutí i s čepicí a bundou položenou přes opěradlo židle. Můj společník se nemohl dívat na scénu odehrávající se před očima několika žen. Vstal, přistoupil k hlučnému mladíkovi, položil mu ruku kolem ramen a pak jej jemně pootočil směrem ke osamělému hrníčku. Jeho udivený pohled a následná reakce vyvolala ve všech přítomných smích. Jedním dlouhým krokem se ocitl u stolečku, hodil do sebe ještě teplou kávu, pak sebral z opěradla svou bundu a už za úprku ke dveřím si nasadil čepici. Jeho obličej byl celý zrudlý studen a teplou kávou. Zakřičel svou omluvu, pak dodal něco o autobuse a zmizel na studeném náměstí. Zasmáli jsme se a pokračovali v debatě. Šlo nám to o trochu lépe, ono někdy vzrušení, třeba i takového druhu udělá své. Jo a do svého průvodce bych tohle nikdy neřekla. Choval se jako gentleman z minulých časů.  
 


Komentáře

1 blondie. | Web | 4. ledna 2011 v 22:26 | Reagovat

ahoj, urobila som layout do jednej súťaži a bola by som rada, kedy mi napíšeš do komentárov k tomu layoutu, čo si o ňom myslíš.. velmi to ocením, ďakujem :)

2 Jitka | Web | 4. ledna 2011 v 23:17 | Reagovat

Zákrok tvého společníka byl odzbrojující. Proto mladík zahanben prchl. :-)

3 Jarka | Web | 5. ledna 2011 v 10:02 | Reagovat

Sklerotický návštěvník si prožil svou trapnou chvilku a dobře mu tak. :-P Zatímco tvůj společník, obstál na jedničku!! :-)

4 bratranec Z. | 5. ledna 2011 v 13:53 | Reagovat

Happy birthday to you!!!! :-)

5 hadimrška | 5. ledna 2011 v 16:39 | Reagovat

[4]:Děkuji za gratulaci! :-)

6 Janah | Web | 5. ledna 2011 v 17:20 | Reagovat

Život píše romány...a také trapné epizodky :-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama