close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Havlíček v Brixenu

22. ledna 2011 v 20:37 | History revue |  Něco z historie
Karel Havlíček Borovský (1821-1856) Novinář, básník, spisovatel a politik narozený 31. října 1821 prožíval své dětství v prostředí kupeckého krámu a malého hospodářství na Vysočině v nevelké vesnici Borové.
Otec z něho chtěl mít advokáta, matka kněze.
Protože Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu lidu, vstoupil do semináře, poměry v semináři ho však zklamaly. Na podzim 1841 opouští seminář bohatší o další zkušenosti: kněžstvo je vychováváno v konservatismu a v duchu protinárodním. Z Havlíčka se stává až do konce života nekompromisní kritik církve. V literární práci byl tehdy zcela pod vlivem četby polského romantika Mickiewicze. Havlíček cestuje po českých krajích, po Slovensku a Haliči; nepoutá ho však příroda, sleduje na těchto poutích co nejintenzívněji lid, jeho život a názory.
V říjnu 1842 dostává prostřednictvím Šafaříkovým místo vychovatele v rodině ruského profesora A. Pogodina a odjíždí do Moskvy. Zpočátku byl ruským prostředím nadšen, zejména slavjanofilskou mládeží, o níž napsal obdivnou zprávu do pražských Květů. Po několikaměsíčním pobytu však začíná poznávat pravdu o sociálních poměrech v carském Rusku, opouští kollárovské iluze o slovanské veleříši schopné osvobodit ostatní Slovany a stává se nemilosrdným kritikem carského absolutismu.
Ve škole nás učili, že byl z poručení císařské kanceláře odeslán do vyhnanství, do Brixenu, kde trpěl samotou a bídou. Minulý režim všechny utvrzoval v této pravdě. Vyzdvihovali jeho národovectví a vystupování proti Habsburkům, ale skutečnost byla trochu jiná. Zatímco si učitel na obecné škole tehdy přišel na 130 zlatých, dělník v továrně vydělal 100 až 200 zlatých a třeba domácí tkadlec pouhých 70 zlatek, Havlíček dostával přímo od ministerstva vnitra apanáž 500 zlatých! Navíc má propláceno ubytování a obědy. Trpěl samotou, ale po půl roce za ním přijela manželka i s dcerou. Ale i pak mu nejvíce chyběl kontakt s Prahou, přáteli a možnost vlasteneckého boje.


Takový a podobné obrázky utvrzovaly několik generací v tom, že jeho vyhnanství bylo těžké.
Zkrátka a dobře, vyhnanství v rakouských poměrech nelze zaměňovat za zvěrstva, která se odehrávala třeba na ruské Sibiři.



 


Komentáře

1 MadameBijou | Web | 22. ledna 2011 v 20:48 | Reagovat

Úžasný blog.:-)

2 Jitka | Web | 22. ledna 2011 v 21:40 | Reagovat

Ten článek v Historyrevue mě náramně překvapil.???  Hustili do nás jak trpěl za své vlastenectví a on si tam žil jako král. Byla to zatraceně pokřivená doba.

3 hadimrška | 22. ledna 2011 v 22:47 | Reagovat

[2]: Já jsem z toho byla taky vedle. No a vidíš, ono to bylo všechno jinak. ;-)

4 MadameBijou | Web | 22. ledna 2011 v 22:58 | Reagovat

Nemáš zač. já taky děkuju. A určitě zase přijdu.:-)

5 K | 23. ledna 2011 v 10:06 | Reagovat

Ono se to vědělo už tehdy, akorát to nikdo nechtěl přiznat, protože trpící Havlíček byl dobře využitelný / zneužitelný.
A jiná pravda je o husitech, o Masarykovi, o tom, jak v Praze krátce existoval úřad pro africké kolonie (to už je poněkud kurióznější věc, ale také pravdivá).
Inu, historii si každý hledí přizpůsobit, aby z ní měl profit. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama