close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nikdy nejsem sama

27. prosince 2010 v 22:47 | já |  Moje psaní
A dost! Říkáš si, končím! Nebudu přece dělat nikomu služku! Od minulého týdne neděláš nic jiného, než připravuješ jídlo, vaříš kávu, doplňuješ dobroty na svátečně upravený stolek. Tváříš se spokojeně a šťastně a všichni kolem tebe si myslí totéž. Bytem prochází jedna návštěva za druhou, všem se předvádíš jako vzorná manželka a matka, jenom, abys splnila to, co sis před týdnem vzala do hlavy. Každý rok si dáváš závazek, že to nebudeš ty, kdo bude příčinou hádky a rozbroje.  Že to nebude tvou vinou, jestliže se s polovičkou chytneš do křížku. Že to budeš ty, kdo dobrou náladu v rodině za každou cenu udrží, přes všechny problémy, které tě trápí a o nichž víš jenom ty. Tak se usmíváš jako šťastná mamina a všem ostatním děláš pomyšlení.
Jenom ty však víš, že to není pravda a, že se přetvařuješ, aby ses vyhnula případným otázkám a vysvětlování. Jak se ti naskytne chvilička, malinký okamžik, kdy jsi sama, máš chuť praštit vším, co právě držíš v ruce, kopnout do něčeho, co máš blízko. Zuříš a nevíš proč!
Najednou se ti u nohou něco pohne! To tvá kamarádka tě přišla potěšit a čeká na pohlazení. Její šibalské oči hledí s důvěrou a je jim úplně jedno, že s tebou cloumá vztek. Vztek a jakési ponížení, opovržení za to, že jsi vlastně jenom taková lepší hospodyně. Že nikoho nezajímá, že se blíží doba splatnosti dvou složenek, nové pojistky, roční paušál za odvoz popelnic a domovní daň.
Tak si raději sedneš na židli a kamarádku vezmeš na klín. Podrbeš ji za ušima, trošku se s ní pomuchláš, nahodíš opět naučený úsměv a vrátíš se ke společnosti. Ti jsou v sedmém nebi a o tvé slabé chvilce nemají ani ponětí. A kamarádka, ta nic neprozradí a jenom zlehounka tě dloubne čumáčkem do nohy, to jenom abys věděla, že nejsi sama, že je s tebou a můžeš se na ni kdykoliv spolehnout. A nechce od tebe nic, jenom trošku podrbat mezi ušima, pohladit po čumáčku a jednu nebo dvě krátké procházky.
 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 28. prosince 2010 v 6:41 | Reagovat

Hadi, tohle moc dobře znám. Naštěstí mám taky tuhle kamarádku, vlastně i kamaráda. :-)

2 Hospodynka | Web | 28. prosince 2010 v 7:43 | Reagovat

Znám, letos to bylo obzvlášť drsné, bo jsem nemocná.

3 Jarka | Web | 28. prosince 2010 v 9:56 | Reagovat

Měla jsem takovou chvilku na Štědrý den, od rána jsem byla v jednom kole a ten krásný vánoční čas mi nějak utíkal mezi prsty a já se přitom tak moc na Vánoce těšila. Během večeře bylo vše zapomenuto a zbytek dne jsem si náramně užila. Dokonce i sněžit začalo a to už mě tu vánoční náladu srovnalo úplně. :-)

4 helena-b | Web | 28. prosince 2010 v 14:18 | Reagovat

Jako bych se viděla. Je to tak, je to náš úděl. Jenže jak to tak pozoruji, naše mladší kolegyně  to tak nedělají, ty dovedou rozdělit povinnosti, někdy se mi zdá, že více kmitají jejich mužíčkové než ony. Holky, hlavu vzhůru!! :-D

5 skaut68 | Web | 28. prosince 2010 v 21:39 | Reagovat

Tak nějak nenápadně přesouvám i na mé dva chlapy... Polévku jsem dělala já, salát s mou pomocí udělal synek, kapříka muž. Na složenky musím též dohlížet, pokud mohu, chodím je hned zaplatit. Pokud platbu uskuteční manžel, to abych zase hlídala, jestli mi dá ústřižky...
Žel, občas se už i po bytě opět pohybuji s berlí, takže se těm povinnostem nevyhnou.
A naše Ťapka je opravdu lék.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama