close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Loučení

22. prosince 2010 v 23:52 | já |  Moje psaní
Loučili se na nádraží! On a ona! Zdálo se, že se velmi dobře znají. Ona se smála jeho větám, on ji neustále hladil po rameni. Její taška, kterou si postavila na zem, byla zřetelně narvaná k prasknutí. Asi veze dárky svým bližním. Ručička na hodinách poskočila opět o jeden dílek. Jeho šedivé vlasy se na odpoledním slunci leskly jako sníh. Byl vysoký a v ramenou rozložitý. Na nástupišti přibývalo cestujících, kteří je míjeli s úsměvem na tváři. Kam asi cestují, napadlo mě. Vypadali jako dva známí, kteří se náhodou potkali na nádraží. V jeho očích jsem zahlédla velký smutek a ona se jenom smála. Přidržel si ji oběma rukama a zlehka ji políbil na tvář. Smála se a podívala se na přijíždějící soupravu. Ruka uchopila tašku a vykročila směrem k vlaku. Zadržel ji ještě jednou a něco jí opět řekl. Její smích prořízl nástupiště a jí se podařilo uvolnit sevření jeho paží. Pustil ji a zůstal stát. Stačily tři kroky a byla u schůdku. Něčí ochotné ruce jí pomohly s taškou a ona se lehce vyhoupla dovnitř. Prošla vagonem a posadila se k oknu. Stál a díval se směrem k ní. Nevnímala ho a bavila se s mužem, k němuž si přisedla. Výpravčí pozvedla píšťalku k ústům a zvedla signalizační terčík. Ozvalo se písknutí, strojvedoucí odpověděl klaksonem a vlak se dal  do pohybu. Popošel několik kroků s oknem, za nímž seděla, hleděl za ní, dokud mu nezmizela z očí. Pomaloučku se obrátil a vracel se na nástupiště. Bílé vlasy přestaly zářit a jeho postava se zdála daleko menší než před chvílí. Už neměl před kým skrývat svůj věk, odjela. Zůstal sám a nechtělo se mu domů. Vykročil a netušil, kam půjde. Svět se najednou zdál smutný a den šedivý. Ještě před chvílí doufal, že zůstane, ale ona musela nazpět. Doma ji čekal manžel a děti.  
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 23. prosince 2010 v 8:53 | Reagovat

Kdo to byl? Milenec? Asi to byl nějaký nerovný vztah. Moc hezky jsi to Hadi napsala, nutí mě to přemýšlet.

2 Marie | Web | 23. prosince 2010 v 15:01 | Reagovat

Krásně napsané...
Hadi, přišla jsem Ti popřát krásné prožití vánočních sátků. :-)

3 Marie | Web | 23. prosince 2010 v 15:01 | Reagovat

[2]: Omlouvám se, svátků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama