close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Jak se bydlelo před 50 lety?

1. prosince 2010 v 21:30 | Pro ženy.cz |  Víte, že?
Robot, který zaplnil celou jednu skříň, umakartové jádro, plechová kuchyňská linka a hlavně fronty všude a na všechno. Opravdu si myslíte, že to byla zlatá doba? Ti, co šedesátá léta zažili, si možná zavzpomínají, a ostatní se mohou divit! Víte, jak se bydlelo před padesáti lety?
Krásné věci, které v roce 1958 na výstavě EXPO v Bruselu obdivoval svět a které se nyní milovníci retro stylu pořizují znova, byly téměř k nesehnání. "Úroveň bydlení byla až do počátku sedmdesátých let poměrně nízká, kvůli orientaci na těžký průmysl nezbývaly ani materiální, ani pracovní zdroje pro výstavbu bytů, a ta se tak opožďovala," říká Míra Vandrovcová, autorka výstavy Zlatá? šedesátá, která právě probíhá v Národním památníku na Vítkově.





Do malých bytů, které se podobaly jako vejce vejci, architekti navrhovali odlehčené účelné nábytkové sestavy, takzvaný sektorový nábytek. Skládal se z několika typů unifikovaných skříněk, které si mohli majitelé složit, jak chtěli. Oblíbená, ale nesehnatelná, byla variabilní sektorová řada U100, vyráběná v letech 1957 až 1970. Kuchyňské linky v této době byly vyrobené z plechu, celá desetiletí používaný umakart je nahradil až později.
Hitem tohoto období se stal nábytek z plastu, tehdy nového materiálu, umakartové trojnohé stolky, talířové či kornoutové lustry. Ne že by byly tak dokonalé, ale drobné kousky nábytku stejně jako doplňky se daly jednodušeji sehnat. "Pobruselské" období přineslo do bydlení také abstraktní dekory a kompozice, oblé tvary, hodně výrazných pastelových tónů - a to jsou prvky, které se objevují i u současného retro nábytku.
V roce 1955 začala domácí společnost Calex vyrábět nové série svých chladniček. První automatické pračky v tehdejším Československu se vyrobily v roce 1957, ve stejném období sjíždějí z pásů podniku Tatrasmalt, které mnozí znají spíš pod pozdějším jménem Tatramat, první pečicí elektrické trouby a také ony vyhlášené automatické pračky "tatramatky". O tom, co všechno dokážou při ždímání a co s nimi dokážou manželské páry, se vyprávěly celé pohádky. Možná za to "mohla" francouzská licence, podle které se vyráběly. Novinkami druhé poloviny 60. let se staly teflonová pánev a alobal.
Ale pozor! To, že se tyto spotřebiče vyráběly, neznamenalo, že je měl každý. Nejenže přišly na několik průměrných platů, museli jste na ně celé měsíce šetřit. Navíc bylo třeba se zapsat do pořadníku, v němž jste se ke kýženému cíli, tedy nedostatkovému zboží, mohli posunout například díky státnímu vyznamenání. I přes tyto komplikace měla na počátku šedesátých let většina domácností pračku a ledničku v roce 1965 již každá třetí domácnost.
Opravdu se vám po tomto období stýská a myslíte si, že to byla zlatá léta?
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 2. prosince 2010 v 9:08 | Reagovat

Mě se nestýská. :-D Ale na tu výstavu bych se moc ráda podívala. Poznala jsem tam spoustu věcí, které jsme doma taky měli. Čaj v plechovce, voňavku Živé květy, remosku, nebo sifonovou láhev v síťce. :-P  :-)

2 Naďa | Web | 2. prosince 2010 v 9:20 | Reagovat

Asi budu za kverulanta, ale každý vidíme uplynulou dobu svýma očima. Opravdu nebylo až tak vše k dostání, ale nemám ráda, když se říká, že nebylo k dostání téměř nic, že bylo všechno špatné, podle toho to vypadá, že jsme málem bydleli v zemljankách a chodili oblečení v hadrech a byli jsme věčně hladoví. Naopak dnes je ráj na zemi a kdo to tak nevidí je zakuklenej soudruh.
Co já nemohu bývalému režimu nikdy odpustit a myslím si, že to byl přímo zločin na naší generaci je, že jsme zde byly v zadrátovaném území, nemohli jsme svobodně do světa, nemohli jsme podnikat a vůbec. To, že nebylo všeho dost v nás vypěstovalo kreativní lidi (viz muži kutilové a ženy pletařky, švadlenky atd.). Nebudu to dále rozebírat, jak říkám, každý podle svých zkušeností. O_O

3 hadimrška | Web | 2. prosince 2010 v 10:40 | Reagovat

[2]:Máš asi pravdu, každý to vidí trošku jinak, ale myslím, že za trošku zamyšlení ahle výstava stojí. ;-)

4 Iva | Web | 2. prosince 2010 v 15:38 | Reagovat

Nevím, co na to říct nebo spíš jak to říct. Trochu musím souhlasit s Naďou.Nemám ráda, když se říká, že bylo všechno špatné, třeba oblečení bylo pěkné. Ale je fakt, že téměř na všechno se stály fronty, na to už moc lidí zapomnělo. Máš pravdu, každý se dívá jinými očima a hlavně - byli jsme mladí.

5 Bára | 3. prosince 2010 v 14:30 | Reagovat

Je to složitější, taky nevím, co na to říct... Všechno určitě špatné nebylo, vývoj jde kupředu. Věřím, že výstava i článek nevznikly jen pro kritiku nebo posměch. Mnohé z věcí možná slouží dodnes a lidé s nimi byli určitě spokojeni. Ze zkušenosti mohu říci, že dnešní nábytek nebo výrobky nejsou zase tak kvalitní. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama