Mám ráda tajemství, záhady a hádanky, proto jsem se také dala na pátrání po Martině rodině. Je zajímavé sedět s tužkou v ruce nad starými papíry a fotkami. Papír se plní drobnými poznámkami a dávná rodinná historie pomaloučku odhrnuje pevně zataženou záclonu.
Když se před lety narodila na Moravě Emina babička, jistě nikdo netušil, jakými cestami se její život bude ubírat. Čekal na ni zajímavý a pestrý život. Když se vdala, narodily se jí postupně tři děti, o nichž se toho moc neví. Nejstarší byl Michal, jehož stopa mizí podle dokumentů někdy počátkem dvacátého století. Tehdy byla velká úmrtnost novorozenců a malých dětí, je proto možné, že zemřel ještě malý, ale to se ještě pokusím ověřit v matrice.
Z deníku Zdeniny matky vím o bydlišti poblíž Přerova.. ale nikde se tady neuvádí jméno babičky. Zdena o ní hovoří jako o Lojzce, jak jí říkávala jedna její teta. Malá Ema, Zdenina matka, se narodila ve stejném roce jako Margaret, matka Marty, každá však někde jinde.
Jednotlivé záznamy deníku jsou velmi zajímavé. Třeba hned ten druhý -
"5. července - minulou neděli odjela teta Tonča hned po obědě, jelikož se zase s mamčou pohádala. Stává se to už pravidlem, že ty dvě se pořád mezi sebou hádají. Dnes to ale bylo divoké, já stála za dveřma a snažila se zachytit každé slůvko. Tonča zpočátku mluvila tiše, jen tak tak jsem rozuměla, co říká, ale jméno Gitka jsem slyšela moc dobře. Říkala něco o tom, aby ji mamča pořád nesekýrovala a starala se o svý. Je to její věc, co udělala a co udělá dál. Vůbec jsem neměla ponětí, o čem se hádají, ale pak trochu přidaly na síle a slovo Gita, děcko a hanba jsem slyšela moc dobře. Pak Tonča popadla tašku, práskla dveřmi a odešla. Mamča za ní vyběhla na pavlač a ještě něco za ní volala, ale tomu jsem už nerozuměla. Tak nevím vůbec nic! Ale já na to určitě příjdu, můj deníčku. Zatím si to nechám jako své tajemství a budu pátrat dál. Mamča mi nic neřekne, ale až přijede babička, určitě se jí na tu Gitu zeptám!"
Elis se zavrtěla na mých nohách a já obrátila další stránky. Jsou na nich běžné dětské zápisy
- " 9. září - Ve škole jsme měli novou úču, je mladá a hezká. Takovou bych také jednou chtěla být. Vidíš deníčku, ještě jsem ti neřekla, že budu také učitelka, přesně jako naše Emilka!"
- " 22. září -Včera jsem byla s Mařkou na odpoledním představení v kině Čas. Dávali grotesky, bylo to moc pěkné!"
" 10. října - Dnešní zápis bude krátký, mamča se na mě zlobí, protože jsem se vrátila pozdě ze školy. Zdržela mě ta protivná Helča a já to teď za ni odnesla."
"28. listopadu - Blíží se Mikuláš a s ním i vánoce. Už se na ně těším, protože budeme zase celá velká rodina pohromadě. Přijede strýček Vilém s tetou Mínou a jejich Vlastíkem, možná se také zastaví strýček Michal, kterého mám ze všech nejraději. Michal a Tonča jsou maminčini sourozenci. Strýček Vilém bydlí v Berouně a je ševcem, má malou dílničku někde ve městě a jezdí k nám dvakrát do roka. Michal je starší než mamča, ale je s ním vždycky legrace. Zpívá nám různé písničky, které se v Praze hrají v kabaretech a docela pěkně umí napodobovat některé herce. Byl ve válce, a když se vrátil, našel doma jenom svou maminku, moji babičku a holky. Tatínek mu zemřel a babička tak měla plné ruce práce. Brzo odjel do Prahy, aby nebyl své matce na obtíž. Strýček Michal nám, Anči a mě doveze vždycky něco dobrého a tak se na něj těším."
Aha, tak už vím, že Zdenčina babička měla dva sourozence a brzo přišli o otce. Beru do ruky fotku, která byla vložena v Emině deníčku. Dívám se na ni a hledám nějaké vodítko, které by mě spojilo tuhle Aničku, elegantní a milou dívku s rodinou Emy. Anička v žádném případě nemůže být Eminou sestrou, tomu neodpovídá oblečení ani doba pořízení obrázku. Ale někdo z rodiny to musí být, ale kdo? Přece by si Ema nelepila do deníčku cizí ženskou.
Odložila jsem deník, brýle a vzala do ruky lupu. Prohlížím si fotografii podrobně, místo po místě. Dívka má na stolečku položenou knihu a tak se snažím přečíst její název. Nejde to, nástěnný kalendář je sice zřetelně vidět, ale přečíst se z něj nic nedá. To je docela smůla, no uvidím, třeba další záznam deníku prozradí víc.