Strach
15. listopadu 2010 v 20:08 | já | Moje psaníKomentáře
Toto vážné téma bych ráda nějak odlehčila, ale v dnešní době máme strach snad všichni. Mladí o svou existenci, my starší z nemocí a následné nemohoucnosti.Ať přemýšlím jak přemýšlím, odlehčit to nejde.Ale abych byla konkrétní. Já mám strach o budoucnost svých dětí a vnoučat a co se týče strachu o sebe, snad jen z toho, abych netůstala nemohoucí a odkázaná na pomoc druhých. Ráda bych jednou usnula a už se neprobudila.S jedou podmínkou, že si nezapomenu pod paži strčit aspoň nootebok. :-D Vida, přece se mně to podařilo aspoň trochu odlehčit. Děkuji za gratulaci. Vidíš, na Brokola jsem zapomněla ve svém vzpomínání.Nakonec jsme v tom zůstaly jen my dvě. Díky. Jitka :-)
Hlásím se do party mezi děti. Pohádkových postav se nebojím, ale neznámého, čarodějných předmětů a tmy se bojím taky. A pak se samozřejmě bojím o své blízké.