4. listopadu 2010 v 20:17 | já
|
Jsou ve všech periodikách, společenských časopisech, ba i v časopisech odborných! O čem je řeč?
O všech možných a nemožných žebříčcích, o TOP desítkách krasavců a krasavic, o žebříčcích nejoblíbenějšího vína, kávy, restaurace, o žebříčku nejčastěji prodávaných značkách aut, nejvíce používaných jménech děvčátek i kluků, zkrátka ženříčky o všem možném. Tak mě napadlo udělat si pro jednou také takový žebříček, takový výčet věcí, které naopak nesnáším, či jinak nemusím, ale přesto je používám nebo je alespoň strpím ve své domácnosti.
Jako velkou jedničku bych uvedla -
1. televizní reklamy. Jsou všudypřítomné, neodbytné a vtíravé. Jestliže večerní program jen tak tak slyšíme a nezesilujeme kvůli sousedům, tak při reklamách letím a hledám tlačítko na zeslabení zvuku.
2. politika - od jisté doby nesnáším televizní debaty, předvolební řečnění a přenosy z parlamentu nebo tiskových besed. Je to jenom samé žvanění a vykecávání se. Mám dojem, že každý si chce urvat na obrazovce svých deset minut slávy.
3. čeština - ne, nebojte se, nemyslím svou rodnou řeč, jako takovou. Krásná řeč se v ústech některých reportérů v mediích mění v nechutný paskvil. Když už pominu špatnou výslovnost některých samohlásek, které jim nikterak nebrání v jejich profesi (což mě jako posluchači vadí), používání cizích slov v neúnosné míře, bez řádného doplnění jejich významu, pro nás neznalé cizí řeči.
4. bulvár - jehož titulky na mě dorážejí ze všech rohů, stojanů v hypermarketech, prodejnách tabáku. Na internetu mají své stránky a jsou neustále oblíbenější, dokonce i některé televizní stanice si jimi doplnily svá zpravodajství.
5. e-mail - Velmi často používané spojení s přáteli. Je první, kam ráno zamířím a co čtu. Používám jej, ale jsem stále víc otrávená počtem zpráv typu nepřerušuj, pošli dál. Už jsem si s kamarády několikrát na toto téma psala, ale moc to nepomohlo. Zásadně tyhle věci neodesílám a mažu.
6. vítr - ten nemám ráda odjakživa. Poslední dobou však nějak zesílil či co, je častější a silnější. V noci člověku nedá spát, neustále poslouchám, zda neodletěla střecha.
7. nakupování - tlačit vozík, dávat pozor na všechny štítky, pořád nasazovat a sundávat brýle, abych věděla, zda kupované zboží neobsahuje ta pitomá Ečka, kolik mají v sobě % tuku a pod. Nákup se stává stresem a nepříjemností, kterou bohužel nemůžu vynechat.
A tak bych mohla pokračovat, ale už se mi nechce přemýšlet. Určitě bych celou tu Top desítku dala dohromady.
To je výborný nápad, udělat si TOP desítku toho, co nemusím a nemám ráda. Reklamy mi zase tak moc nevadí, přerušení filmu někdy vítám a jdu si uvařit čaj nebo otevřít jogurt a pod. Na první místo v mé TOP by určitě patřili politici.