Přichází na svět 18. listopadu roku 1852 v Miroticích v rodině písaře.
Vzdělání získává nejprve v Písku, v roce 1869 pak začíná (u profesorů M. Trenkwalda a J. Sweertse, studia končí v roce 1876) - již během studií se přitom Aleš projevuje jako vynikající pokračovatel národně orientovaného díla J. Mánese, a to jednak svým romantizujícím stylem, tak svým tematickým čerpáním z české historie - Aleš se vrací ve své tvorbě až k počátkům české státnosti, mnohé významné osobnosti českých dějin jsou pak dnes známy především z jeho podání - Jan Žižka (viz Jan Žižka z Trocnova), Jiří z Poděbrad (viz Jiří z Poděbrad) či Václav IV..
Po roce 1884 se Mikoláš Aleš též stále více začíná spolupracovat mimo jiné s časopisy Květy, Šotek, Světozor, Humoristické listy či Zlatá Praha (ilustrátorské práci pro české časopisy se přitom Aleš věnuje již od dob svým studií na Akademii, kdy pracuje např. pro časopis Paleček).
Kdo z nás by neznal alespoň jeden jeho obrázek, jedinou ilustraci.
V posledním létech svého života se pak Mikoláš Aleš stále více a stále zřetelněji jako malíř směřuje k secesní tvorbě, 10. července roku 1913 pak Mikoláš Aleš, malíř, který svojí tvorbou pomáhá ve druhé polovině 19. století spoluvytvářet českou národní identitu, v Praze umírá.
Ano, Alšovy obrázky zná asi každý. Byla jsem i u jeho hrobu na Vyšehradě. Hodně známé jsou obrázky těch historických osobností nebo luneta v Národním divadle. Asi historii musel mít rád. V tomto byl osud k němu milostivý. Zemřel rok před vypuknutím první světové války, takže ty hrůzy 20. století ho vlastně minuly. :-)