11. listopadu 2010 v 14:30 | History
|
Myslíte si, že nevěra je výdobytek moderní doby? Nebo existovala již dříve? Jak jistě víte z mnohých expozic našich hradů a zámků, existovali levobočci, které se jejich otcové snažili urychleně zbavit, někdy i za cenu života nechtěného potomka. Nevěra bez následků byla sice jednodušší, ale také nezůstávala bez odplaty. Různé tresty pro nevěrné manželky a dcery, od domácího vězení, mrskání a potupě na pranýři, až po pohřbení za živa a zazdění do zdí hradu.
Jisté je, že tyto drastické tresty se týkaly především těch chudých a nejchudších, ale i panovníci měli své úlety.
Jestliže měl panovník celý harém, vědělo se o tom a bralo se to za zcela normální. Běda však záletné královně, přišlo-li se na její nevěru. Následoval krutý rozsudek pro milence, nejčastěji smrt a manželka byla zapuzena a odklizena někam do ústraní.
Někdy se situace dostala do schizofrenní situace, to když měli král i královna stejného oblíbence.
Stalo se tak například španělské královně Marii Luise Parmské, která po dvaceti letech manželství toužila stále po mužském objetím. Několik let se stýká se svým dlouholetým milencem Manuelem Godoyem, který je údajně otcem jejích posledních dvou dětí. Nenasytné choutky snachy nemohou ujít pozornosti panujícího krále Karla III. Ten nachází radikální řešení a všechny Mariiny milence vyhání ode dvora. Když v roce 1788, umírá stává se Marie královnou a spolu s ní jásá celý Madrid. Manuel Godoy vystupuje ze stínu královniny ložnice a jeho kariérní vzestup je neuvěřitelný. A přízeň mu projevuje i sám král! Oba se do atraktivního gardisty doslova zbláznili, a tak když v roce 1792 usedá do křesla prvního ministra, je to on, kdo usiluje o záchranu rodiny Ludvíka XVI. Za své diplomatické snahy získává Godoy od krále titul kníže míru - principe de la Paz. Tak jako je královna nucena tolerovat Godoyovy zálety i sklony k despotismu, on se ani nepodivuje, že jí společnost přes noc opět dělají mladíci z řad gardistů. Královský pár i s Godeyem v roce 1808 opouští Španělsko po povstání španělského korunního prince Ferdinanda, který rozhlašuje, že Godoy prodal Španělsko Napoleonovi. Král Karel IV. je tak donucen podepsat zatýkací dekret na svého favorita. Společně pak několik let cestují po Francii a Itálii do smrti královského páru v roce 1819. Marie Luisa mu ve své závěti odkazuje veškerý svůj hmotný majetek, který mu však král Ferdinand VII. nevydá, zcela ignorujíc matčinu poslední vůli.
Mezi čtyři největší nevěrnice s modrou krví, jež se proměnily v rukou milenců v loutky, patří ještě Anna Rakouská - Jules Mazarin - kardinál a první ministr Francie, Marie Antoineta - hrabě Hans Axel Fersen - švédský vyslanec v Paříži, Karolina Matylda Hannoverská - Johann Friedrich Struensee - dvorní lékař, králův předčitatel, královnin soukromý tajemník a tajný kabinetní ministr.
Vůbec mě to nepřekvapuje, v tomto jsou a budou lidé asi pořád stejní.
A i to je stejné, že i v dnešní době, se spíš toleruje nevěra mužská, než ta ženská. 8-O