13. října 2010 v 22:19 | já
|
Sousedovic Jindra byl docela pohledný mladý muž. Vysoký jak topol, vlasy barvy slámy a oči černé jako uhel. Nejedna slečna na něm mohla oči ponechat. Inteligence sice moc neměl, ale všechno si dokázal vynahradit svými šprýmy a legráckami, kterými byl znám široko daleko. Jestliže se vám ve školní šatně nepodařilo vytáhnout přezůvky z police, mohli jste si být jisti, že je máte přilepené vteřinovým lepidlem. Zazvonil-li vám mobil ve tři ráno, určitě v tom měl prsty Jindra. Návštěva koupaliště, v němž je vypuštěná všechna voda, kdo jiný by to dokázal zařídit než Jindra.
Všichni okolo si na něj dělali pořádný zálusk. Byl však natolik mazaný, že se mu dařilo všechno včas odhalit a prokouknout. Všichni si přáli jej potrestat, ale trvalo to velmi dlouho, než se jim to podařilo.
Jedinou zálibou, kterou Jindra provozoval bylo rybaření. Sedával v houští, potichoučku, aby jej nikdo neviděl a nerušil. Nebylo dne, aby nedonesl domů nějakou tu rybku. Rodiče jej dlouho chválili a plnili rybami mrazák. Když už jej měli docela plný, nosila je maminka sousedům a nabízela je na trhu. Celé městečko bylo doslova zahlceno rybami, které Jindra chytil.
A tak jednou chlapy napadlo pořádně se Jindrovi pomstít. Blížily se Vánoce a s nimi obvyklé shánění kaprů. Někoho napadlo, že by městečko mohlo využít Jindrovy záliby v rybaření, a tak nechali vytisknout letáky, které hlásaly, že letošní vánoční ryby má na starosti Jindra.
A začaly se dít věci! Od rána do pozdního večera běhal Jindra s prutem a chytal a chytal.
I čtyřiadvacátého prosince v době slavnostních večeří běžel pro posledního kapra, kterého měl doma v mrazáku. Když přišel do hospody celý uhoněný, neměl náladu na žádné legrácky. Sedl si do svého koutku, poručil si pivo a mlčel. Kolem proudila divoká zábava a Jindra nic. Kamarádi po očku pokukovali k jeho koutku a čekali, kdy se projeví. Ale dlouho se nic nedělo.
Když už to všem okolo začínalo vadit, přisedli si za ním dva kamarádi a začali mu domlouvat, aby se na všechno vykašlal a že prý ať se s nimi napije. Jindra chvíli mlčel, pak si dal říci a tím dokonale své okolí zmátl. Všichni si mysleli, že není ve své kůži a na kanadské žertíky nebude mít náladu. Jejich obezřetnost povolila a to byla chvíle pro Jindru. Nenápadně se vytratil ze sálu a v šatně probral klukům kapsy. Ve většině z nich našel klíče, které různě prohodil. Pak zase rychle došel do sálu a posadil se na své místo. Když někde viděl ležet mobilní telefon, provedl s ním jednoduchý trik. Prozvonil nějaké číslo a skončil. Tak se na přístrojích objevila spousta nepřijatých hovorů, které měly nedozírné následky. Jindra tak klidně až do ranních hodin pozoroval a poslouchal různé telefonní hádky a spory. Když šel domů, potěšilo ho běhání některých kamarádů, kteří sháněli své klíče a vysvětlovali svým drahým polovičkám, proč se nemohou dostat domů a kde se dostali k sousedovým klíčům.
Jindra se opět proslavil, a tak opět dokázal, že na něj nikdo nemá. Pomstil se všem dokonale.
Prosím hlasuj pro tuto krásnou úsměvavou holčičku
http://prozeny.blesk.cz/zlaticka2010/profil/4249
minimálně můžeš poslat 15 hlásků
předem děkuji za ochotu.
DElektra