"Čas letí jako splašený,
my nechytnem ho, ani vy..."
Jojo, letí to letí. Kde jsou časy, kdy moje maličkost vedla malé jiskry v naději, že se naučí něco o dětech. Byla to sice jenom krátká doba, kdy jsem s několika hošíky chodila na vycházky, hrála s nimi bojovky a učila je stopovat!
Už si ani nevzpomenu, kolik jich bylo, tři či čtyři? Malí šprčci z první a druhé třídy, dychtiví novinek, hodní a poslušní.
Jsou z nich velcí dospěláci, prospěšní společnosti i svým rodinám. Fotografii jednoho z nich jsem objevila dokonce na hlavní stránce Seznam.cz. Kandiduje totiž do Senátu. Dlouhé roky dělá u nás starostu a nyní míří výš. Tak mu přeju, aby se mu podařilo, co si předsevzal. Bude-li jen zčásti tak úspěšný a užitečný, jako je našemu městu, bude jenom dobře.
Jestli je Hadi opravdu tak prospěšný vašemu městu, byla by skoro škoda o něj přijít. Věřím ale, že by váš starosta na své město nezapomněl ani v senátu a snažil se pomáhat i na dálku. Dej vědět, jak to dopadlo. :-)