Do školy nechodím, ale učit se musím stále
20. září 2010 v 16:52 | já | Moje psaníKomentáře
jo,jo máš pravdu. Ono heslo často užívané "kdo chvíli stál,již stojí opodál" dnes platí dvojnásob. Technika jde mílovými kroky kupředu a jen přístroje běžně užívané v domácnosti jsou stále složitější a složitější.Člověk neustále studuje různé manuály a asi to nidy neskončí. Pokud jak říká Jarka to hlava bere, je dobře. Hůř bude, až nám to hlava brát nebude. :-) To se nám ovšem nestane, neboť se neustále trénujeme a pídíme se po novinkách. :-D
I já se přidávám do diskuze. Když si vzpomenu, jak nám do práce přidělili první počítač, jak jsem byla ve všech počítačových kurzech jako nejstarší na posledním místě, úplně blbá,ale musela jsem se to všechno naučit. Moje poslední zaměstnání se sestávalo z celodenního vysedávání u počítače. Teď je mi to dobré,dá se říct, že k blogování jsem se "dokopala" úplně sama. A jsem na to hrdá. Je fakt, že někdy se mi už moc myslet nechce, ale, když se zadaří, tak za tu radost a sebeuspokojení to stojí! ;-)
[1]: Jaruško máš úplnou pravdu. Dokud nám slouží hlava,dotud dobře
[2]: Jituš cvičíme pilně už tím, že denně sedáme k PC a musíme si vzpomenout heslo, aby nás pustili na stránečky, že? Někdy je to horší, zvlášť, když je člověk unavený.
[3]: Heli a vzpomeň si, kolik vás tam bylo, dneska je jich nejméně 2x tolik a většina už práci s PC ani nevnímá
[4]: A to je právě dobře, dokud si nemusíme nic uvědomovat atak je to znamení, že nám to ještě jde samo. ;-) :-) :-? 8-O
A to máš Hadi vlastně pravdu. Napřed jsem chtěla oponovat, že už se dávno nic neučím, ale to jsem zapomněla na situace, které nám přináší běžný život, přesně tak, jak jsi to napsala ty. A dokud to ta hlava bere, tak proč ne! ;-) :-D