Majda byla holka jako lusk! Vysoká a štíhlá s dlouhými copy, které jí při skotačení neposlušně lítaly kolem hlavy. Doma se ukázala jenom někdy, většinu času lítala venku. Všichni ve vsi byli vždycky pravidelně informováni o tom, co se kde šustne. Ne vždycky její zpravodajství přijali rádi. Hodněkrát se stalo, že spíše způsobilo mezi lidmi nevraživost. Mnohokrát byla Majdina matka upozorněna na užvaněnost své dcery, ale přesto, že Majdu vyplísnila, nic se nezměnilo.
Až jednou! Za chalupou stála velikánská lípa, v jejichž větvích Majda nejraději sedávala a sledovala dění ve vsi, kterou měla jako na dlani. A viděla ledacos! Bába Nelibová vedla kozu k capovi a celou cestu hlasitě nadávala na Nelibu, který tou dobou seděl u Hurty na jedno. Majda houpala nohama, kousala do jabka a smála se. Z druhé strany mezi ploty se prohnala parta kluků, prolítla kolem už tak vyděšené kozy a zmizela v uličce u Kašparovy stodoly. Ještě dlouho slyšela Majda jejich pokřikování, než se rozhostilo ticho. Někde za stodolami se ozval zvuk elektrické pily a ze zahrad vzlétlo hejno ptáků. Zakroužilo nad Majdinou hlavou a zmizelo mezi střechami domů. Na kostelní věži hodiny odbíjely jedenáct, když se tam začalo dít něco zajímavého. Majdiny dobré oči zahlédly jak se v ciferníku otevřelo okénko a v něm se objevila hlava kostelníka Oldřicha, který jakousi tyčí posunoval ručičky tak dlouho, až na ně dosáhl rukou. Chvíli tam něco dělal, uchopil je a vtáhl dovnitř do věže. Pak se okénko zavřelo a hodiny byly slepé. Od Malotic se do vsi blížilo auto pojízdné prodejny a na návsi se v tu chvíli řadila malá fronta. V uličce od hospody se blížila o dvou hůlkách babička Nečasová. Špatně se jí pospíchalo a její snaha být na návsi co nejdříve způsobila, že střídavě mrskala nohama a hůlkama, tak že zdálky vypadala jako velký pavouk. Jablko, do něhož Majda až doposud kousala, zmizelo a ona sáhla do kapsy pro druhé. Údolím zahoukala polední lokálka a vzápětí se na stráni za vsí objevil vláček. To už ale obchodník na návsi zastavil a fronta se uklidnila. Ze dveří hospody U Hurtů vyšla skupinka chlapů v montérkách a zamířila do blízké firmy. Majda viděla jejich ztěžklý krok a mezi nimi poznala svého otce. Zůstala jako opařená, věděla sice, že otec chodí na oběd k Hurtům, ale, že by už od oběda měl popito, to netušila. Otráveně zahodila okousané jablko dolů a sjela dolů jako veverka. Prošla dvorem a zmizela ve velké a chladné kuchyni. Maminka právě dodělala oběd a pochválila ji, že jde včas domů. Chvíli si spolu povídaly a pak se daly do jídla. Majdu svědil jazyk a po chvíli spustila o všem, co dneska viděla. Hlavně nezapoměla povědět mamince o sousedovi, který vzadu za zahradami špásoval s jejich učitelkou, aby po chvíli skončili ve vysoké trávě. Bylo toho hodně, co se od Majdy dneska matka dozvěděla, ale to jediné ji ještě čekalo. Na závěr svého povídání řekla Majda jenom tak, při řeči, že otec dneska přijde s opičkou. To už matka nevydržela a vyskočila od stolu. Majda rychle zmizela, protože řekla něco, co vlastně ani říct nechtěla.
Když se vrátil otec k večeru domů, hned poznal, že je zle. Matka mu patřičně vyčinila a on se rozhodl. Ještě večer zavolal kamarády a staré lípě ukončili život. Od té doby měli všichni od zpravodajky, jak se mezi lidmi Majdě říkalo, pokoj.
A Majda? Od té doby se nudila, kamarády žádné neměla, dospělí se s ní neradi bavili, měli své zkušenosti. Zmizela všem z očí, jako by se ukousala nudou.
Kdyby měla Majda doma PC a mohla si založit blog a každý den u něj chvilku posedět, určitě by se nodou neukousala. ;-) :-D