close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Ponesou ho nohama napřed

6. srpna 2010 v 9:08 | já |  Moje psaní
Starý Kalous byl opilec. Vědělo se o něm, že bez "zelené" nevydrží ani chvíli. Býval postrachem všech větších společností, kam se většinou pozval sám, aby si užil neplacení! Zpočátku se společnost smála jeho vtípkům a legráckám, které všem kolem prováděl, po nějaké době začal být na obtíž. To pak vstali dva nejsilnější z přítomných a milého Kalouse vyprovodili za dveře. Ten se ještě chvíli dožadoval vpuštění, pak to vzdal a s nadávkami na rtech se vzdálil, aby v další hospodě začal zase pěkně od začátku. A že jich u nás bylo hodně potloukal se celé dny po městečku, stále si něco mrmlal a byl všem pro smích. A jak by také ne, jenom si ho představte. Malý skrček s křivýma nohama, ryšavou bradkou a obrovským kloboukem, bez něhož si jej nikdo nepamatoval. Nikdy ho z hlavy nedával, ani když náhodou zavítal domů a jeho žena, které jinak neřekl jako "ta moje herdegbába", ho zahnala do komory spát. Docela z ní šla hrůza, to víte, vysoká kostnatá ženská v ruce s válečkem na nudle. To pak i takový hrdina jako Kalous raději rychle zmizel v komoře.
Jednou, bylo to zrovna před Vánocemi, slavilo několik mužských společné narozeniny. Domluvili se s hostinským Vaverkou, v určenou hodinu zavřeli hospodu a dovnitř byli vpuštěni jenom pozvaní, tzv. lepší společnost. Pan lékárník s chotí byli prvními hosty, kteří ten den dorazili. Usadili se pohodlně a objednali si lahvinku vína. V sále bylo ticho a kamna docela slušně hřála. Paní lékárníková se natáhla pod lavici, kam se jí zatoulala jedna bota a něčeho se tam dotkla. Bylo to měkké a příjemné na dotek, v domění, že pod lavicí je spící hospodského Ryšinka, rezavá kočka, která se vždycky motala ve vyhřátém sále návštěvníkům kolem nohou, po chvíli na celou věc zapoměla. Sál se zvolna plnil oslavenci a jejich pozvanou společností, hudba spustila a zábava se rozproudila. Jídla i pití bylo dost a také veselé příhody, které byly pro rozveselení společnosti už po několikáté dávány k dobru, nebraly konce.
"A to víte," ozval se radní Všetečka, "že včera v noci někdo plaval v kašně na náměstí?"
Společnost zpozorněla a všichni s napětím očekávali další noviny.
"A kdo to, prosím tě, byl?" neslo se ze stran.
"No, to je právě to, co se neví!" dodal radní Fialka a pořádně si zavdal piva. "Bylo po půlnoci, když starostovic služka, Filomena zavírala okno v kuchyni a uviděla něco velkého plácat se ve vodě. Zpočátku se lekla, ale pak jenom mávla rukou, zhasla a šla spát. Ráno pak byly vidět stopy ve sněhu, našlo se několik láhví, pochopitelně prázdných a jinak nic. Hasiči přijeli a z kašny odčerpali vodu, ale na dně nic nenašli. No prostě záhada!"
Sál šuměl a jeden druhému vysvětloval své teorie. Někdo tvrdil, že tam spadla nějaká toulavá kočka, jiní zase obviňovali místní uličníky, že tam schválně dělali nějaké neplechy a tak, když se ničeho nedobrali, pokračovala zábava zase jiným směrem.
Blížila se půlnoc, když dovnitř vlítla bába Kalousová a spustila bandurskou! Kdeže je ten její skrček, už ho dva dny pořádně neviděla, ale ona si to s chlapem neřádným vypořádá, hřímala  na celý sál. Oči jí žhnuly pekelným plamenem a ruka s kovovou pánvičkou neustále poletovala nad hlavami nešťastných hostů. Všichni mlčeli a jenom sledovali hostinského, jak se pokouší tu semetriku odvést mimo společnost. Po chvilce se ozval její hřímající hlas:
"Vyřiďte tomu ožralci, že domů smí jenom nohama napřed!"
Sálem proběhla vlna smíchu a po chvíli bylo vše zapomenuto. Ale ne na dlouho!
Výkřik "Ježiš Marja Josef, co to je?" který se náhle z jednoho rohu sálu ozval, všechny probral. Vyskočili dokonce i ti, kdož už spokojeně pochrupovali s opičkou v zádech.
Ženské zaječely a vrhly se svých mužským kolem krku. Hospodský nesoucí plný tác piv, jenom tak tak zastavil u prvního stolu.
V tmavém rohu, kde seděl pan lékárník s paní lékarníkovou, se začaly dít věci! Nějaké strašidlo vylézalo zpod stolu a mručelo na celé kolo. "Ta moje mrmr, hmmm, stará, mě jednou echm, echm zabije. Já radši ehmmmm, domů nejdu! Pánové buďte tak mrmrmr, laskaví, echch a pomožte mi!" To starý Kalous, ještě celý urousaný a špinavý od včerejší nedobrovolné koupele v kašně, se drápal zpod lavice u kamen, kam se tajně ukryl a kde prospal v teple celý den. Sál zašuměl a všichni si vydechli, když se ze strašidla vyklubal známý notorik. Ten, se ještě celý třásl, jak jej probudilo bábino vystoupení.
Hospodský odváděl Kalouse mimo společnost a chtěl jej vystčit za dveře, ale ten celou cestu naříkal, zapřísahal Toníčka Vaverku, aby ho nechal u sebe, že ta jeho semetrika ho opravdu zabije. "Pane doktore, zachraňte mě, nedávejte mě té herdegbábě, nebo to bude moje smrt,"
drmolil pod svým obrovským kloboukem.
Chlapi se smáli, až se za břicha popadali. Navrhovali co s Kalousek, když v tom někoho napadlo, jak to provést.
Půjčili si od hostinského jednu lavici, na ni dali Kalousův zmáčený kabát a nechali jej lehnout si. Pan hostinský přinesl bílý ubrus, tím milého ožralu přikryli, na prsa mu položili velký dřevěný kříž, který visel na zdi a v tu chvíli se vypravil pohřební průvod k malé chalupě na druhé straně náměstí. Hudba hrála smuteční pochod a průvod vyšel do nočního města. Hudba hrála, chlapi se chechtali a nálada byla náramná. V okénkách se tu a tam rozsvěcela světla a když probuzení lidé viděli "máry" a průvod chechtajících se vážených občanů, nevěřili vlastním očím.
Po chvíli dorazili ke Kalousově chalupě. Hudba hrála jenom pianko a učitel Matouš zabušil na dveře. Chvíli se nic nedělo, pak se ozvalo láteření a nakonec se otevřely dveře. V nich stála rozespalá Kalousová chystající se pokračovat v nadávkách a spouštění hromů. Nadechla se aby začala, ale vyšlo z ní jenom jakési neznámé slovo "Játicosenebohá" s nezvykle dlouhým závěrem "ach panebóžeéééééé" zaznělo ulicí a plácla sebou na bílé máry. Kalous ucítil na sobě její váhu a začal se drát pryč, ona ho však držela a naříkala a volala ho nazoět, omlouvaje se za vše zlé, co mu kdy udělala. Chlapi přiskočili, a tak jak oba na sobě leželi, strčili lavici do chodby, zabouchli dveře a celý průvod zmizel naproti v hospodě.
Co se dělo u Kalousů za dveřmi, nikdo neví, ale od té doby se štamgasti řídí tím, co je napsané nad výčepem. "Domů až nohama napřed." 
 


Komentáře

1 Viky Koutný | Web | 6. srpna 2010 v 9:15 | Reagovat

Ahoj.. Jestli se nudíš tak potřebuji pomoct v soutěži stačí kliknout na adresu nebo ji dát do vyhledávače.    http://www.herni.cz/?utm_source=vicfull1
Když klikneš tak mi moc pomůžeš a budu ti děkovat. Jestli potřebuješ taky někde hlásnout tak napiš na web/! Díky

2 Jarka | Web | 6. srpna 2010 v 10:07 | Reagovat

To byla od chlapů dost drsná legrácka, herdegbábu aby leknutím ranila mrtvice.
A myslím, že se Kalousek stejně nepolepšil. :-?  :D

3 Oby | Web | 6. srpna 2010 v 18:46 | Reagovat

Pekny pribeh, hezky jsi to napsala.
Jojo, bylo by zajimavy videt jeste kousek dal, zda se mezi Kalousovymi udala nejaka zmena, nebo se po Kalousove vzkriseni vratilo vsechno do starych koleji. ;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama