Tradiční jarmarky ve středověku, to bylo velké množství lidí, kejklířů, potulných umělců, ale hlavně kupců a řemeslníků, co se se svým zbožím sjížděli z okolí i z dáli, ve snaze ho co nejlépe prodat. Zkrátka výroční trh byl vždy pro město, kde se konal, velkou událostí. Možná málo kdo ví, že slovo "jarmark" je počeštěnou podobou dvou německých slov Jahre + Markt, tedy opravdu výroční trh.
Pořádaly se několikrát do roka a měly různá zaměření. K oslavě velikonoc, letnic, nebo vánoc.
Historické kořeny výstav a veletrhů sahají hodně do minulosti, k počátkům dělby práce. Jakmile člověk vyprodukoval více, než kolik stačil sám spotřebovat, snažil se své přebytky nabídnout na trhu. Nejprve slovně, ale brzy přišel na to, že je lepší představit své zboží přímo ve fyzické, naturální podobě a zejména na místech, kde dochází ke shromažďování lidí - křižovatkách obchodních cest, na náměstích, tržištích.
Trhy se konaly zejména u příležitosti církevních svátků, což je patrné v němčině, kde slovo die Messe znamená nejen mše, ale i veletrhy. Např. i u nás sahá tradice brněnských veletrhů až do 13. století, kdy roku 1243 udělil král Václava I. Brnu privilegium konat jednou do roka o svatodušních svátcích výroční trh. Další rozvoj řemesel a obchodu si vyžádal udělení práv pořádat další jarmarky - od r. 1291 svatohavelský a od 1357 před Popeleční středou.

Pravidelně se opakující výroční trhy, kde je nabídka představena v naturální podobě v časově i místně vymezeném prostoru, se začínají konat v období zakládání měst. Privilegia uděloval panovník. Pořádání trhů vždy přinášelo městské pokladně nemalé zisky. Proto i dnes bývají města majiteli nebo spolumajiteli výstavních a veletržních areálů.
V dnešní době už není doba jarmarků spjata s náboženskými daty. Objevují se skoro ve všech větších obcích a městečkách. Většinou bývají součástí nějakých oslav, např. založení obce, svěcení kostela, připojení k železnici apod.
K Hořovicím nezapomenutelně patří Cibulový jarmark, který se koná každý rok na podzim. Na tomto jarmarku se vystavují a prodávají např. právě odsud velice známé cibulové copy, pořádají různé výstavy ručních prací a mnoho dalších produktů, které vypovídají o zručnosti českého národa.
Největším turistickým lákadlem jsou poté slavnosti v souvislosti s výročím bitvy u Chlumce 1813, spojené s hudbou, divadelními představeními na návsi, jarmarkem a fragmentem bitvy které se účastní nejen domácí, ale i zahraniční účastníci klubů vojenské historie.
Buchlovický jarmark byl rozdělen na dvě části. Dopoledne patřilo dětem a jejich vystoupení, odpoledne pak vzali do rukou dospěláci. Nechyběla zabijačka, medovina, svařené víno, punč, zabijačkové speciality, perníčky, vizovické pečivo, ručně vyráběné šperky atd. V dílnách se předváděli kováři, výrobky z kůže, adventní věnce.
