close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Rodina Mánesova

17. července 2010 v 10:34 | netové stránky |  Víte, že?
Antonín Mánes byl synem mlynářského tovaryše, který neměl na studium svého syna dostatek prostředků. Mánes se kreslení zprvu věnoval jen amatérsky, krátce si přivydělával dokonce i v pražské porcelánce jako dekorativní malíř. Teprve až ve věku 20 let vstoupil do nově založené krajinářské školy pražské Akademie, kde v roce 1806 zahájil vyučování K. Postl. Právě dlouhodobý pobyt v ateliéru tohoto umělce Mánese nejvíce ovlivnil, především svým zaměřením a zpočátku i stylem. Po smrti K. Postla se sice uvažovalo o jmenování A. Mánesa na jeho místo, ale profesorem krajinomalby se na Akademii stal až v roce 1836. Od Postlem inspirované klasicistní "ideální krajiny" (Krajina se zříceninou Gaia Maria, 1824) pozvolna přešel pod vlivem německé tvorby k romantismu, ovšem vždy změkčeném lyrickým přednesem a výraznými realistickými prvky. Realistický tón v jeho tvorbě podnítila láska k holandskému malířství 17. století (Pohled na Pražský hrad z východní strany, 1821; Krajina s oráčem, kolem 1825; Hrad Okoř, 1827; Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři, 1834; Kokořín v bouři, 1839). Právě touto svou orientací položil základy české realistické krajinomalby, nesvázané akademickým rukopisem. Jeho přínosem byla i živá barevnost a po nizozemském vzoru i snaha po vystižení atmosféry. Vedle řady žáků, vychovaných na Akademii, měl velký vliv především na dílo svých vlastních potomků, synů Josefa, Quida a dcery Amálie.

Soubor:Antonín Mánes.jpg

Josef Mánes (12. květen 1820 Praha - 9. prosince 1871 Praha) byl český malíř a ilustrátor, významný představitel romantismu. Jeho otcem byl malíř Antonín Mánes, profesor krajinomalby na pražské malířské Akademii. Strýc Václav Mánes byl na této škole dvakrát prozatímním ředitelem.
Josef Mánes je považován za zakládající osobnost českého výtvarnictví a největšího mistra české malby a krajinářství. Od svých patnácti let studoval na pražské Akademii, později také v Mnichově. V mládí podnikl i další studijní cesty - mimo jiné do Drážďan, Polska a Slezska. Jeho osobní život se poněkud zkomplikoval v době, kdy už žil opět v Praze - tehdy, ve svých dvaceti sedmi letech, navázal intimní vztah s Františkou Šťovíčkovou, která byla u Mánesů zaměstnána jako služka. O tři roky později, v roce 1850, čekala Františka s Josefem dítě, které ale Mánes odmítl přijmout za své pod nátlakem rodiny. V té době už vedla domácnost u Mánesů Josefova sestra Amalie, která se o oba své bratry starala. Ta také Františku vyhnala z domu. Josef Mánes Františku údajně velmi miloval, ale zcela podléhal své panovačné sestře, a proto nijak neprotestoval. Františka Šťovíčková porodila v roce 1850 dceru Josefinu, kterou poté dlouho sama vychovávala.
Josef Mánes v roce 1854 odjíždí z Prahy na Moravu do Čech pod Kosířem, malé vsi nedaleko Prostějova, kde vlastnil zámek jeho přítel, hrabě Bedřich Silva-Taroucca. Ten samozřejmě chování Mánesů ke služebné Františce odsoudil. Mánes zde vytvořil během několika pobytů některé ze svých nejlepších prací (např. Ukolébavka, Líbánky na Hané, Život na panském sídle). V Čechách pod Kosířem se také velmi zlepšil jeho psychický stav. Na Moravě hledal Mánes lidové typy tzv. symboly národa a maloval původní moravské kroje. Jeho přítel hrabě Silva Taroucca mu doporučil i pobyt na bílovickém zámku, majitelem byl hrabě Hugo Jakob Josef hrabě Logothetti. Hrabě Hugo požádal Mánesa, aby mu vymaloval jeho milou Verunku. Malíř namaloval Verunu Čudovou ve slováckém kroji, později její sestru zvanou Babušu ve slováckém kožichu a jako jejich mužský protějšek namaloval portrét mladíka z obce Březolupy Jana Postavu v lidovém kroji. Vznikl i menší obrázek Verunky Čudové v městském oblečení. Říká se, že Mánes namaloval hraběti milenku i jako madonu a Venuši, ale žádný z obrazů nebyl objeven nebo nijak zdokumentován, na Moravě vzniknul také cyklus Moravský rok, ve formě kalendáře. Posledním umělecky bohatým obdobím byla léta šedesátá. Tehdy dostal díky rodinným kontaktům mimořádnou zakázku na vytvoření medailonů na staroměstském orloji.
Po roce 1866 se začal jeho zdravotní stav prudce horšit. Postavám na svých idylicky laděných obrazech začal přikreslovat vlčí drápy, přátelům psal zmatené dopisy, náhle plné gramatických chyb a nesmyslných slovních spojení. Postupné duševní a následně i fyzické chátrání jednoho z největších malířů své doby bylo způsobeno progresivní paralýzou, tedy postupným odumíráním mozku po infekci syfilidou. Josef Mánes zemřel po dvou letech utrpení ve věku pouhých jedenapadesáti let. Pohřbu se zúčastnila i jeho nemanželská dcera Josefa.

Quido Mánes (17. července 1828, Praha - 5. srpna 1880) Již od svých deseti let studoval na pražské Akademii a v letech 1870 - 1871 studoval dokonce v Düsseldorfu. Maloval nejdříve historické a bitevní scény, později také studoval lidové typy pro galerii slovanských krojů. Jeho hlavním oborem se však stala naturalistická malba žánrových scén s postavami z městského i vesnického života.


Amálie Mánesová, česká malířka (nar. 21. 1. 1817 - zemřela 4. 7. 1883). Byla ovlivněna tvorbou svého otce a bratry. Jako malířka se velmi těžko uživila a proto si otevřela malířskou školu pro dívky z lepších rodin. 

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama