Má řečí čtyřiapadesát
30. července 2010 v 7:18 | M. Švandrlík - Dikobraz | Co jsem četla jinde!Autorem, i když zjevně nechtěným, tohoto dnes už značně rozšířeného rčení, je prý spisovatel a také farář Jindřich Šimon Baar. Stalo se, že proslulá chodská klepna (někdo tvrdí, že rodačka z Klenčí a jiný že z Trhanova) Amálie Livencová, rozšířila o důstojném pánovi velice ošklivé pomluvy. Zkrátka a dobře, bez uzardění tvrdila, že si slavný spisovatel v ničem nezadá s jiným slavným spisovatelem Jakubem Casanovou. Lidé těm řečem naslouchali, pokyvovali nedůvěřivě hlavami, ale nikdo proti Livencové radikálně nezasáhl. Jindřich Šimon Baar neměl o těch řečech nejmenší tušení, a když mu jeho kostelník sdělil, co se všechno vykládá, upřímně se zhrozil. "Kdo takové lži může roznášet?" zahřímal a obrátil se na informátora. Ten chvíli váhal, má-li prozradit zdroj pomluv, ale potom vzal tužku a napsal na kus papíru: LIV, což mělo být vodítkem k určení zlolajníka. Spisovatel však zmateně zíral na ta tři písmena a pokládaje je za římskou číslici, vyhrkl" "Čtyřiapadesát?" A to se kupodivu ujalo. Dodnes říkáme o tom, kdo se plete do cizích věcí a ustavičně pomlouvá, že má řečí čtyřiapadesát.
Komentáře
To je skvělá historka. Ale myslím, že už se i komolí, protože jsem slyšela užívat spíš číslovku pětapasát! :-D
Také to slyším poprvé, ale možná, že jsem to už někde slyšela a moc nezaregistrovala. :-)
Tak to slyším - čtu - prvně.