Tak jsem konečně na dovolené. Povaluji se na zlatistém písku u modřounké vody a užívám si sluníčka. Na pláž chodím hned brzy ráno, abych si užila trošku chládku. Mám s sebou rozečtenou knížku a tak nevnímám čas, kolem se to začíná plnit lidmi a jejich řeč mi připomíná cvrlikání ptáků. Je mi báječně!
"Z dovolením, mohu si k vám dát lehátko?" ozvalo se nade mnou. Zvedla jsem hlavu a tam stál on, s velkým O. Brada mi poklesla a z úst se vydralo něco jako "mnojo". Polila mě horkost a já se cítila jako blbka. Copak musím před každým mužským sednout na prdel? Mé druhé já mi našeptává, ale podívej se, jak je krásně urostlý a opálený! No a co, ten poslední byl také urostlý a nakonec se z něj vyklubal bijec. Ještě dneska cítím na zádech ty jeho vítací herdy!
No dobře, ale každý není stejný, přece! To vím, ale teď nechci o nikom ani slyšet, jsem sama no a co? Tento vnitřní boj se odehrával celou dobu, než se fešák uvelebil. Jenom aby nechtěl navazovat kontakt, to bych se asi vážně naštvala. Otočila jsem se provokativně na druhý bok a snažila se pokračovat ve čtení. Nešlo to! Něco mě rušilo, něco se kolem mě táhlo jako neodbytný doporovod toho vedle mě. Chřípí nosu nasálo něco, co se podobalo náhlému vypuštění papiňáku. Byla to směska česneku, piva, nějakého koření a to všechno překrývala, ale marně, nějaká laciná kolínská. Smrděl! Vážně on docela pronikavě smrděl!
Posadila jsem se a po očku se na něj dívala, vypadal docela dobře, ale ta jeho vůně byla děsná. Skutečně se to po delší době nedalo vydržet. Tak! Tohle ti teda osolím, chlapečku!
"Heleďte se, mladý muži, kde jste koupil tu vaši kolínskou?" zeptala jsem se docela vážně. Chvíli mlčel a pak jmenoval nejbližší prodejnu kosmetiky, kterou tady viděl.
"No, je příjemná, ale to, co se s ní snažíte zakrýt, už méně. Možná by bylo lepší, kdybyste se pořádně vysprchoval. Jde od vás šílený odér," dodala jsem a otočila jsem se na druhou stranu.
Čekala jsem, že se na mě spustí lavina ne zrovna příjemných slov, ale on nic, jenom sebral své věci a bez řeči odešel. Chvíli jsem ho sledovala pohledem a když zakotvil u té krasavice z vedlejšího zájezdu, pousmála jsem se. Tak se teda měj, kámo, tahle kočka tě pěkně probere.
A opravdu netrvalo to dlouho a chlapec se opět sbíral a odcházel.
Zmizel mi z očí i mysli. Když jsem jej znovu potkala, ve výtahu, usmál se na mě a mrkl jedním okem. Opravdu se na mě usmál, a když vystupoval o patro níž než já, zůstal po něm ve výtahu lehký obláček vonící po levanduli. A vida! Já se bála, že dostanu na tu svou nevymáchanou a on zatím udělal takový pokrok. Byl opravdu krásně urostlý a voněl.
Moc se mi líbí když muži voní. Mám vůbec nějak ráda mužské parfémy, jejich vůně se mi zdají lehčí a svěžejší, než některé ty těžké dámské. ;-) :-D