close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Znáte kalendář?

3. června 2010 v 8:00 | Wikipedie |  Víte, že?
Zatímco například v Číně žijí v současné době v pátém tisíciletí, v našich zeměpisných šířkách jsme teprve docela nedávno oslavili vstup do tisíciletí třetího. Je to proto, že v různých místech a v různých civilizacích se v dávných dobách používaly odlišné typy kalendářů. Spousta jich do dnešního dne nevydržela a byla nahrazena jinými typy, některý ale v dané civilizaci převládl a používá se dodnes. V Číně dnes mají tak vysoký letopočet díky tomu, že jejich kalendář byl sestaven v roce 2637 našeho letopočtu.
Ať už je to, jak chce, všechny kalendáře, které kdy měla lidská civilizace k dispozici, mají jedno společné: vycházejí ze sledování pohybu vesmírných těles. Lidé si totiž už v dávných dobách všimli, že se některé jevy, které jim udávají životní rytmus, po určité době opakují. Střídání světla a tmy tak určilo základní časovou jednotku - jeden den. Další časový úsek byl dán měsíčním cyklem, tedy dobou, za kterou Měsíc ubyde od úplňku po nov a znovu vyroste až do úplňku. Tato perioda rozdělila věčnost na měsíce. A stejně tak si museli lidé v minulosti všimnout i toho, že Slunce je vůči Zemi v průběhu roku v odlišných polohách. Vzniklo tak dělení na roky.
Prakticky už nejstarší kalendář, který jsme schopni z archeologických nálezů dovodit, byl kalendář egyptský. V Babylonské říši měl svůj vlastní kalendář každý městský stát a další významnou kulturou, která do historie kalendáře promluvila výrazněji, byli Mayové. Všechny starověké civilizace se snažily rok rozdělit na stejnoměrné části, ale protože by se poloha vesmírných těles v konkrétní den rok od roku stále více lišila, museli k pravidelným měsícům přidávat další různě dlouhá období, aby se kalendářní čas srovnal s časem astronomickým. A tak to bylo dlouho. Důležitý prvek pak do vývoje kalendáře vnesl římský císař Gaius Julius Caesar, který zavedl reformu kalendáře a přijal takové rozdělení roku, jak ho známe dnes. Vznikl tak juliánský kalendář, který se stal díky rozšíření křesťanství základem systému mnoha civilizací. Důležité zavedení pravidla přestupných roků, kdy se v kalendáři přidává jeden den kvůli dorovnání běhu času se skutečným pohybem těles, přinesla reforma papeže Řehoře XIII. Vznikl tak kalendář gregoriánský, kterým se dodnes řídíme.

Víte, že…?
… na rozdíl od mnoha jiných jazyků, které názvy měsíců přejaly z latiny, si je čeština pojmenovala podle sebe? Vznikl tak například leden, pojmenovaný podle ledu, duben, pojmenovaný podle rašících dubů a srpen, jemuž dalo jméno kosení polí srpem.
… gregoriánská reforma kalendáře přeskočila ze 4. na 15. října 1582? Lidé vlastně během jedné noci prospali 11 dní.
… v českých zemích byl gregoriánský kalendář zaveden nejdříve na Moravě (začátkem roku 1584) a poté v Čechách (v červenci 1584)?
… dříve nebyl přestupným dnem 29. únor, ale den, který se vkládal za 23. únor, takže vlastně 24. únor?
… týden vznikl tak, že lidé rozdělili dobu, po kterou Měsíc nabývá na síle nebo ubývá (14 dnů) na polovinu? Došli tak k sedmi dnům, které mají velký význam v křesťanské symbolice, neboť podle Bible Bůh potřeboval sedm dní na to, aby stvořil svět.
… pro zjištění, zda je daný rok přestupný (má 366 dní), nebo ne, existuje velmi přesné pravidlo? Rok je přestupný, pokud je jeho číslo dělitelné čtyřmi. Výjimkou jsou letopočty dělitelné číslem 100, ovšem s výjimkou roků dělitelných 400. Poslední výjimkou jsou letopočty dělitelné 4 000, které nejsou nikdy přestupné.

Egyptský kalendář
Jeden z nejstarších kalendářů vznikl pro účely účetnictví a daňové evidence. Rok měl 365 dní a 12 měsíců po 30 dnech s vloženým "malým měsícem", roku 266 př. n. l. zavedl Ptolemaios III. přestupné roky. Ptolemaiův kalendář byl základem kalendáře juliánského.

Řecký kalendář
Řecký den začínal východem slunce. Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Měsíc u starých Řeků se dělil na 3 dekády po 10 dnech, v měsících s 29 dny měla druhá dekáda jen 9 dní. Počátkem letopočtu byl první den první olympiády (8. červenec r. 776 př. n. l.). Olympiáda znamenala čtyřleté období a označovala se pořadovým číslem. Od 87. olympiády se pro vkládání přestupného dne užíval tzv. Metonův 19letý cyklus a od 3. roku 112. olympiády 76letý Kalipův cyklus, který se rovnal čtyřem Metonovým; čtvrtý byl zkrácen o 1 den.

Mayský kalendář
Mayský letopočet začínal rokem 3114 př. n. l. a pracoval s cykly po 5119 letech, "Velkými roky". Celé schéma zahrnuje více než 36 000 let a v roce 2012 našeho (gregoriánského) letopočtu skončí (budou vyčerpány všechny kombinace této matematické soustavy). 21. prosince toho roku má podle mayské tradice zaniknout svět a začít zcela nový cyklus.
Kombinace mayské matematické soustavy pro počítání
času tímto datem zdaleka vyčerpány nebudou. Mayské datum pro tento den totiž je 13.0.0.0.0 4 Ahau 3 Kankin, zatímco mayské datum pro počátek mayského letopočtu v roce 3114 př.Kr. bylo 0.0.0.0.0 4 Ahau 8 Cumhu, někdy označované jako 13.0.0.0.0. A 4 Ahau 8 Cumhu je úplně jiná kombinace Calendar Roundu než 4 Ahau 3 Kankin.

Juliánský kalendář
Juliánský kalendář zavedl v Římě Gaius Julius Caesar roku 46 před n. l.; měl 12 měsíců po 29, 30 nebo 31 dnech, dohromady 365 dnů s tím, že každý čtvrtý rok je přestupný a přidává se jeden den na konec měsíce února. Sedmý měsíc roku, náš červenec, byl nazván po Césarovi julius; když se měl osmý měsíc na počest císaře Augusta nazvat augustus, dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní. Délka kalendářního roku je mezi siderickým (hvězdným) rokem a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný (siderický) rok. Kvůli kumulované odchylce od slunečního (tropického) roku vznikl Gregoriánský kalendář. Juliánský kalendář dodnes používá většina pravoslavných křesťanů a používá se i v astronomii.

Židovský kalendář
Den začíná západem slunce, již z Bible (Gn 1) má týden sedm dnů (od posledního dne, který se nazýval "šabat", pochází naše sobota). Systém přestupných roků je velmi blízký řeckému v jeho pozdní podobě. Roky se dělí na jednoduché (353, 354 nebo 355 dnů) a přestupné (382, 384, nebo 385 dnů) a obě tyto kategorie se dělí na krátké normální a dlouhé. Jednoduché, normální mají 12 měsíců. V přestupných letech se mezi 6. měsíc (adar) a 7. měsíc (nizan) zařazoval přestupný měsíc - veadar. Začátek roku byl určován "modelem" tj. novoluním, které je nejbližší podzimní rovnodennosti. Letopočet klade stvoření světa podle různých údajů Bible na 7. říjen 3671 př. n. l., což je také první rok první epochy (tišry); tento letopočet se však objevuje až ve středověku.

Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář vznikl reformou papeže Řehoře (Gregor) XIII. v r. 1582, když rozdíl mezi kalendářním a slunečním počátkem roku dosáhl 10 dní. Počet přestupných let byl zredukován tak, že roky dělitelné stem jsou přestupné pouze jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty. Na hvězdný rok se nebere zřetel a odchylka kalendáře od tropického roku je zcela zanedbatelná. Snahy o vytvoření tzv. věčného kalendáře, kde by odchylka neexistovala, mají tedy spíše akademickou povahu.

Islámský kalendář
Islámský kalendář je výjimečný tím, že je čistě lunární a nezná ani přestupné měsíce, běžné i v daleko jednodušších kulturách. Byl zaveden chalífou Umarem roku 637, počátek letopočtu byl stanoven na rok 622 (hidžra).
 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 3. června 2010 v 8:50 | Reagovat

Zajímavé. Lidi jsou odjakživa všímaví koumáci.

2 Jarka | Web | 3. června 2010 v 9:26 | Reagovat

No to jsou zajímavé věci. Konečně taky mám vysvětlení pro ten konec světa v roce 2012, okrajově jsem se s tím setkala na několika blozích a nevěděla jsem, z čeho to vzniklo. Ale té kombinaci mayské matematické soustavy vůbec nerozumím. 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama