close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nestojí za zlámanou grešli!

13. června 2010 v 7:00 | Článek o krejcarech pro časopis Mince & Bankovky |  Co jsem četla jinde!
Měď (latinsky Cuprum), od jejíhož názvu je odvozena chemická zkratka Cu, je po stříbru nejznámějším mincovním kovem používaným ke zhotovování mincí a medailí. Jedná se o měkký, lesklý a načervenalý kov, který taje při teplotě 1084°C. To, čeho si však sběratelé na měděných mincích váží nejvíce, je souvislá vrstva oxidu měďného, která pozvolna běžným působením ovzduší pokrývá povrch mince - nazývá se patina. Patina má různé odstíny od tmavočervené přes čokoládovou po hnědozelenou a její barva, intenzita a složení je závislá na stáří mince a také na podmínkách, za nichž vznikala. Tedy krásná a ušlechtilá patina, která vznikala stovky let za příznivých podmínek a souvisle pokrývá celý povrch mince svým nádherným zbarvením hnědých odstínů je současně jak důkazem jedinečnosti a krásy měděné mince, tak i následně zvyšuje její sběratelskou hodnotu.
Nejstarší měděné mince se razily a odlévaly již ve starověku a to v 5. - 4. století před naším letopočtem, později to bylo především stříbro, které ovládlo numismatiku. První měděné ražby objevující se na našem území byly nouzové měděné groše a drobné peníze, které se razily v husitských centrech Praha a Tábor. Tyto peníze se nerazily z mědi záměrně, nýbrž z důvodu husitských válek a nedostatku drahých kovů. Proto se místo ze stříbra, jak bylo obvyklé, vyráběly z pánví, kotlů, svícnů a jiných měděných nádob. Přímé měděné peníze jsou pak početní žetony ražené od dob Ferdinanda I. (1526 - 1564). Dále se měď od středověku přidávala do mincí z hodnotného kovu. Přidání mědi do stříbra či zlata způsobilo, že výsledná slitina měla z technologického hlediska větší odolnost proti otěru a mechanickému poškození. Podíl mědi v mincích určovaly mincovní řády vydávané panovníkem, které se v průběhu dějin nejen nedodržovaly, ale navíc se postupem času vlivem zvyšování dluhů a finančních nároků vladařů ochuzovala i čistota hodnotného kovu a více peněz z ražby šlo do kapsy přímo panovníkovi. Historie nám pak dokázala, že se ochuzování mincí nevyhnulo téměř žádnému mincovnímu období a to od denárového období, přes ražby Pražských grošů až po krejcarovou měnu. Ale to už brousíme do jiné kapitoly numismatiky. Nicméně na uvedených příkladech vidíme, že měď byla od počátku mincovnictví vnímána většinou jako nehodnotný produkt vhodný k ředění podílu ušlechtilého kovu v minci a v neposlední řadě také ke zhotovování padělků. Co tedy v 18. století změnilo názor na tento kov a způsobilo, že měděná mince byla vnímána jako užitečná?
Vše začalo před několika staletími, přesněji v roce 1759, za vlády pokrokové panovnice Marie Terezie, která nechala zarazit první a zároveň jednu z nejznámějších mincí, která vzešla v peněžní platnost o rok později v roce 1760 v důsledku měnové reformy - měděnou Grešli. Tímto krokem provedla do té doby nevídanou věc. Od počátku mincovnictví se totiž hodnota mince odvíjela od podílu ušlechtilého kovu v minci a najednou byla hodnota na minci pouze zobrazena. Jak vlastně název vznikl? Rozpomeňme například na názvy jako pražský groš, malý groš, grošík a Gröschl. Pokud bychom se podívali na hodnotu kovu, kterou měděný kotouček obsahuje, pak by byl naprosto bezcenný. A proto dnes známe přísloví "nestojí to za zlámanou grešli". Grešle byla naposledy ražena v roce 1782 a je poslední mincí, na níž jsou vyraženy znaky všech tří zemí Koruny České.
Grešle (z něm. Groschel - grošíček) byla původně drobná německá stříbrná mince ražená od roku 1559. U nás byla stříbrná grešle o průměru 16,4 mm a hmotnosti 0,73 g poprvé ražena roku 1624 císařem Ferdinandem II.. Na rubu mince bylo vyobrazeno říšské jablko s číslicí 3, protože hodnota mince se rovnala 3/4 krejcaru.

Marie Terezie zavedla měděnou grešli o průměru 17,5 mm a hmotnosti 1,67 g. Protože ražba této mince byla pro její malou velikost velice nepraktická, byla od roku 1760 ražena mince větší. Její v podstatě mizivou hodnotu charakterizuje lidové rčení: nestojí ani za zlámanou grešli.
Že by slovo "zlámanou" vycházelo ze zlomkové (3/4) hodnoty této mince
?
 


Komentáře

1 Hanka | 13. června 2010 v 13:49 | Reagovat

Dobrý článek na neděli :-) . Přešly věky a měď je stále žádaná. To vidíme i u některých občanů směřujících do sběrných surovin.

2 babi Maňasová | Web | 13. června 2010 v 14:14 | Reagovat

Zajímavé počteníčko :-)

3 MirekČ | Web | 13. června 2010 v 19:50 | Reagovat

Jo jo, kup rum. :-D

4 Jarka | Web | 13. června 2010 v 20:13 | Reagovat

Tak ona se ta měděnka tvořící se stářím na mědi cení! A já si hloupá myslela, že výrobky z mědi znehodnocuje. A taky jsem myslela, že patina je vždycky do zelena. Opět jsem se dozvěděla mnoho zajímavého.

5 AnonBanteerCop | E-mail | Web | 5. října 2018 v 11:25 | Reagovat

Torsion bras de quelqu'un  est comment  calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur  essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre  offre sang loin de votre coeur. Chaque temps  votre coeur  bat, il pompe le sang par  vos arteres a la  vacances  de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/tadalafil-feminin-jeux/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama