close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Titulatura - jak oslovit šlechtice

31. května 2010 v 15:26 | Encyklopedii heraldiky Milana Bubna |  Zaujalo mě
Tak nám skončily volby a jistě ne pro všechny, jak si představovali. Pročítala jsem na různých stranách netu jména jednotlivců napříč stranami, kteří budou sedět v lavicích parlamentu.
Je tam spousta jmen známých a spojených s tou či onou stranou a jejich aférkami. Více je však jmen zcela neznámých, o nichž mnoho nevíme. Až čas nám ukáže, jak se kdo bude činit a jaký na nás udělá dojem.
U odpolední kávy jsme se s polovičkou dostali do sporu ohledně jména v dnešní době jistě nejvíc vyslovovanému. Jedná se o jméno kníže Karel Schwarzenberg, protože je předsedou nové strany TOP 09. Dlouho jsme se spolu přeli o to, jak se správně kníže oslovuje, kde se titul vzal a jaká je hierarchie držitelů jednotlivých titulů. Napadlo mě sáhnout do vědomostí knih a v Encyklopedii heraldiky jsem našla těchto několik zajímavých řádků. Možná, že i vám někomu tyto věty usnadní v orientaci v pro nás už tak vzdáleném šlechtickém světě.


Erbovní šlechtic
Byl nešlechtic uděleným erbem a predikátem, který se zabýval nešlechtickým zaměstnáním - obchodník, řemeslník, živnostník nebo i ranhojič či lékař. Byl-li erbovní měšťan povýšen do šlechtického stavu, musel své zaměstnání opustit.
Největší rozkvět erbovního měšťanství nastal v Čechách v 16. století. Instituci erbovního měšťanství pak ukončil císař v roce 1627.
Erbovní měšťan měl nárok na oslovení Urozený a slovutný měšťane.
Panoše - šlechtic (Edler)
Nejnižší šlechtický stupeň, užívaný zejména příslušníky tzv. služebné šlechty. Byl určen i pro takzvané novoštítné (novožitné) šlechtice, v některých obdobích až do třetí generace. V druhé polovině 17. století titul mizí a nahrazuje jej titul šlechtic. Panoše měl nárok na oslovení Slovutný panoše. Šlechtic na oslovení Urozený pane.
Rytíř (Ritter)
Pro potřeby tohoto povídání se omezíme na rytíře coby šlechtický titul, pro celý pojem rytířství stvoříme ještě samostatný prostor (je toho hodně).
Rytíř byl vyšším šlechtickým stupněm nižší šlechty. Rytířova žena měla titul šlechtična (Frau von ...). Synové byli rytíři a dcery šlechtičny (Fräulein von ...). U rytířského stavu někdy chybí predikát a titul rytíř předchází příjmení. Rytíř měl právo na oslovení Urozený a statečný.
Baron nebo Svobodný pán (Freiherr)
Nejnižší titul panského stavu.
Svobodný pán byl titul pro barona, který držel své vlastní statky (nemohl si ho pochopitelně udělit sám, musel mu být přiznán).
Žena barona byla baronka nebo svobodná paní, stejně tak neprovdané dcery, synové byli baroni nebo svobodní pánové.
Setkáte-li se s titulem baronet, není to syn od barona, ale nejnižší šlechtický titul v Británii.
Dcery barona bývaly též familiárně titulovány baronesy.
Zprvu baronům příslušel titul Urozený nebo Blahorodý pán (Wohlgeboren), dnes Excelence. Titul Excelence (doslova výtečnost), původně patřil králům langobardským, franckým a do počátku 14. století také císaři. Dnes je vyhrazen také hrabatům a osobám vynikajícím stavem - prezidenti, předsedové vlád a ministři, generálové, velvyslanci, arcibiskupové a biskupové.
Hrabě (Graf)
Až do doby pobělohorské byl tento titul v Českých zemích opomíjen. Posléze si to však naše šlechta vynahradila a hraběcí tituly byly dokonce dva, český a říšský.
Manželka hraběte byla u nás hraběnka, synové hrabata a dcery hraběnky nebo familiárně komtesy.
Hraběti zprvu náleželo oslovení Vysokorodý pane (Hochgeboren) nebo Hraběcí milosti. Dnes stejně jako baron Excelence.
Existují též takzvaná bezprostřední hrabata, což jsou vyjmenované rody rovnorodé rodům královským. Hlavám těchto rodů přináleží oslovení Osvícenost (Erlaucht).
Kníže (Fürst)
Titulu kníže užívala v Čechách dynastie Přemyslovců a pak dlouho nic. Podobně jako titul hraběte, ani tento titul nikdo v malém Českém království nepotřeboval. Jediný rod, který užíval knížecí titul, byli Rožmberkové, kteří si roku 1493 řekli, že by jim to slušelo a že odteď jsou knížata. Prvním knížetem z řad české šlechty se stal roku 1608 Karel z Lichtenštejna.
Titul knížete je nesmírně zajímavý. Může totiž být nejvyšším stupněm panského stavu nebo nejnižším stupněm suverénního panovníka. Stejně jako u hrabat byly najednou v Čechách knížecí tituly dva, říšský a český.
Manželka knížete je kněžna, děti jsou hrabata nebo princové (podle panovnického majestátu nebo zvyku). Nejstarší syn je dědičný princ (Erbprinz) nebo dědičný hrabě (Erbgraf).
Kníže a kněžna slyšeli dříve na oslovení Knížecí Milosti, dnes jim přináleží oslovení Jasnost (Durchlaucht), ostatní členové rodiny dle svého titulu Jasnost nebo Excelence.
Vévoda (Herzog)
Vévody (vojvody) byla někdy nazývána i přemyslovská česká knížata, patrně aby se odlišila od přemyslovských knížat moravských. Ve 13. století byl titul vévody opavského udělen levobočkovi Přemysla Otakara II. - Mikulášovi (jeho potomci s tímto titulem vymřeli v 16. století). Titul vévoda Münsterberský obdrželi také potomci Jíříka z Poděbrad. S vévodskými tituly se však roztrhl pytlik až po Bílé hoře.
V roce 1844 byli vévodové rozděleni na
mediatisované: oslovováni Výsost (Hoheit)
titulární: oslovováni Jasnost (Durchlaucht)
V Čechách existoval ještě další vévodský titul, který se vázal na držení vévodství a platil pouze pro hlavu domu.
Král (König)
titul suverénního vládce, jehož hodnost je sice nižší než titul císaře, ale jde pouze o čestný rozdíl.
Žena krále je královna, děti princové a princezny.
Králům a královnám náleží oslovení Veličenstvo (Majestät), ostatní jsou Královská Výsost (königliche Hoheit).
Císař (Kaiser)
Nejvyšší stupeň panovnické hodnosti. Název je odvozen ze jména Gaia Julia Caesara. Manželka císaře je císařovna. Zbytek princové a princezny. Císaři a císařovně přináleží titul Císařské veličenstvo (kaiserliche Majestät), princové a princezny z císařského rodu jsou oslovování Císařská Výsost (kaiserliche Hoheit).


Určitě z toho nejste moc moudří, ale to jenom tak pro zajímavost. Kdybych se tohle někdy měla naučit, tak nevím! A tohle je jenom troška týkající se hlavně našich zemí. O tom, jaké byly rozdíly v titulování jinde, nebo kdy si grand první třídy mohl nechat pokrývku hlavy a kdy ji musel grand druhé třídy sundat a mnoho dalších zajímavostí, si můžete v této zajímavé knize přečíst už sami.
 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 31. května 2010 v 15:42 | Reagovat

Vidíš, já v tom mám taky zmatky, knížata, hrabata, všechno jeden čert :-D Jedině snad toho císaře bych uměla rozlišit a definovat.

2 Jarka | Web | 31. května 2010 v 18:06 | Reagovat

Takže, když je Schwarzenberg kníže, tak je to docela vysoce postavený pán, pak už jsou hned vévodové a králové! ;-)  :-D

3 whitebeard | E-mail | Web | 31. května 2010 v 20:44 | Reagovat

Schwarzenberd je jen "pan"..šlechtické tituly a šlechtu zrušil už tatíček Masareyk za první republiky:-D..a "Karlík" je vůbec pěkný lumen..aby dosáhl na majetky v Česku, tak se nechal adoptovat strýcem, protože jeho tatík byl moc zadobře s nacisty..jako památka po něm nám tady zůstal koncentrák v Létech:-)..ale pšššt, kdo ví, kdo poslouchá:-D

4 bratranec Zdeněk | 31. května 2010 v 21:11 | Reagovat

Já bych ho oslovil "pane Švarcnberk" neb jak podotýká předkomentátor šlechtické tituly byly zrušeny zákonem tuším v r. 1921 a snad i za neoprávněné použití byly v tom zákoně tresty. ;-)

5 A.H. | 26. ledna 2012 v 19:56 | Reagovat

Někdy si přečtěte historii Schwarzenberků pak nebudete aspoň blábolit blbiny.Hold jste toho asi moc nepobral ve svém životě,primitivismus z vás přímo čiší

6 mangold | 27. dubna 2016 v 22:45 | Reagovat

Hezký článek, pobavil mě ten Slovutný panoš.:)

7 Jakub | E-mail | 8. října 2018 v 13:06 | Reagovat

[3]: Sprostě lžete. Karel VI. Schwarzenberg byl příkladný vlastenec. Po obsazení Čech se odmítl stát říšským občanem, prohlásil věrnost čs. republice a Heydrich na jeho majetek uvalil nucenou správu. Byl aktivní v protiněmeckém odboji a účastnil se květnového povstání. Nakonec ho vyhnali až další okupanti v roce 48, ti od Gottwalda, o nic horší než Heydrichovi lidé.

[3]:

8 Jakub | E-mail | 8. října 2018 v 13:07 | Reagovat

[3]: Sprostě lžete. Karel VI. Schwarzenberg byl příkladný vlastenec. Po obsazení Čech se odmítl stát říšským občanem, prohlásil věrnost čs. republice a Heydrich na jeho majetek uvalil nucenou správu. Byl aktivní v protiněmeckém odboji a účastnil se květnového povstání. Nakonec ho vyhnali až další okupanti v roce 48, ti od Gottwalda, o nic horší než Heydrichovi lidé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama